VŠEbrožurka 2

COPYRIGHT © Phyllis Krystal, © Dagmar Štroblová,

VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

5. Cvičení "Osmička"

Dobré odpoledne.

Dnes se vyjádřím, protože to zajímá každého, k tomu, jak a proč vlastně funguje takzvaná "Osmička", jak já říkám - Nejdůležitější Cvičení Metody. Vložím sem kapitoly z knih o Metodě od její autorky, od paní Phyllis Krystal v mém překladu, nebo jejich úryvky a také výňatky z mé knihy Zpověď fascinované pozemšťanky a pospojuji to.

Takže : ( Kniha © Phyllis Krystal, překlad © Dagmar Štroblová, úryvek : )

6.

Příprava pro první "vnitřní" sezení

Přijde-li k nám někdo s prosbou o pomoc poprvé, ze všeho nejdříve se snažíme zjistit, proč má zájem právě o ten "náš" způsob léčení. Většina lidí, kteří k nám přicházejí, se o naší práci dozvídá přes své známé, kteří již nějakým způsobem tuto naší metodu, její aplikaci, sami zažili. Ti, kteří přicházejí na jejich doporučení, jsou tudíž už o tom, co obnáší, více či méně informováni. Jakmile je nám pak znám "druh problému", se kterým za námi onen člověk přišel, vysvětlíme dotyčnému,že jako první si musí uvědomit své vnitřní postoje. Objasníme mu, že mu tím bude dopomoženo získat kontrolu nad těmito postoji, což může často samo o sobě celou situaci zlepšit.

7.

Vazby k rodičům

Dále mu vysvětlíme, že největší množství problémů pramení z často nevědomých reakcí na jeho výchovu v jeho raném dětství a ve všeobecnosti začneme se zpracováváním těchto problémů, tak, abychom dotyčnému pomohly s tím, aby propustil své rodiče, za účelem čehož používáme techniku, kterou jsme si pracovně nazvaly "Pubertální rituál" či "Odstranění spojovacího provázku". To ho osvobodí nejen od nezdravých závislostí na rodičích, od nezdravé nesamostatnosti, nýbrž i od často negativního naprogramování, které rodiče učinili, a které jsou na hluboké nevědomé úrovni ještě aktivní a brání mu v tom, poznat sám sebe. Toto první sezení dá dotyčnému příležitost zažít jiný stav vědomí. Nazýváme jej chiméra či stav bdělého snění. A ten, kdo sezení vede tím zároveň získá představu o tom, jak se dotyčný na tomto způsobu práce podílí.

Samozřejmě že první vazby k rodičům byly vytvořeny, protože rodiče byli kanálem, skrze který jsme přišli na svět. Silné, rané spojení s rodiči je během prvních let života velice důležité, neboť dítě potřebuje tuto jistotu jako pevnou základnu, na které se může vyvíjet.

V současnosti byl znovuobjeven jeden starý zvyk, nazývaný "utváření citového pouta", "vázání stužek", díky kterému jsou tyto první vazby zesíleny. Ukázalo se, že novorozeně je do dvaceti minut bezprostředně po porodu při plném vědomí a může zaměřit svůj pohled. V té spoustě metod, které jsou v současnosti dostupné, a které se týkají přirozeného porodu, kdy jsou přítomni oba rodiče a matka je při plném vědomí, je dítě, díky přímému očnímu kontaktu, rodiči "sevřeno" tak brzy, jak jen to lze.

Tyto rané vazby však musí být odstraněny v pubertě, když je mladý člověk připravován na vstup do světa dospělých, aby měl mladistvý svobodu, vyvíjet se v suverénní individuum. Naneštěstí, naše společnost, na spoustu starých rituálů a obyčejů zapomněla. To platí především o rituálech, které se váží k pubertě a ke smrti. A jsou-li snad ještě někdy používány, jsou tak rozmělněné a povrchní, že jsou prakticky k ničemu a přežívají toliko jako prázdné schránky, které, zbaveny svého původního symbolického významu, plní jen sociální funkci.

Každému nověpříchozímu, který za námi přijde, popíšeme, průběh tohoto rituálu a vysvětlíme mu, že může být prováděn v libovolném čase po dosažení puberty, lhostejno v jakém stáří, protože jen zřídkakdy je prováděn ve správném věku v celé své hloubce. Poukazujeme na staré obyčeje, které se ještě i dnes pěstují v některých primitivních kulturách a které jsou své původní formě ještě blízko, a zdůrazňujeme, jak důležité je, aby se mladý člověk, který chce dosáhnout své zralosti, oddělil od svých rodičů a od dětství, a jako dospělý vstoupil do lidského společenství.

Přetrvávají-li tyto vazby i po dosažení puberty, dochází často k velmi nezdravým situacím, ve kterých je dítě - lhostejno, kolik je mu let - závislé na jednom nebo i obou svých rodičích a nemůže se proto rozvíjet do své pravé osobnosti. Druhým případem je, že dítě své vazby s námahou násilně odstřihlo. Obojí je však vždy provázeno nedobrými nepříjemnými pocity. Navíc, posledně zmíněná situace může způsobit, že se vazby stanou ještě negativnějšími a užšími.

Na tuto informaci reagují lidé každý po svém, podle své zkušenosti, a sociálního založení. Mnozí protestují a hájí se, že se již osvobodili a dosáhli své nezávislosti, přičemž často popisují, jak drastickými způsoby toho docílili. No, udělaly jsme tu zkušenost, že jen ve výjimečných případech jsou opravdu volní a svobodní a že ani odcizení v tom vztahu, ani faktická fyzická vzdálenost, dokonce ani smrt rodičů je ve skutečnosti neosvobodila. Naopak, v kontrastu s tím, jak situaci zhodnotili oni sami, zůstává člověk v takovýchto případech na svých rodičích nadále "viset".

Někteří lidé ale reagovali, když slyšeli, že musí odstranit své vazby, i úplně jinak. Obrovsky se jim ulevilo, když se dozvěděli, že vůbec není pozdě, osvobodit se a že věk v tomto nehraje žádnou roli. V souvislosti s tím si vzpomínám na jednu, tak čtyřicetiletou paní, jejíž matka byla velmi dominantní "matriarchičkou", která zvolala: "Pokud mi můžete pomoci osvobodit se od mé matky, už tím bude velká část mých problémů vyřešena." Jiný, mladý muž, reagoval na tu informaci takhle : "Odstěhoval jsem se tisíce kilometrů, abych unikl svému otci a bez úspěchu. Stále cítím jeho věčnou kritiku, ať jsem kdekoliv, jakkoliv daleko !"

Leckteří se lekli i jen pouhé myšlenky na to, že by se měli od svých rodičů oddělit. Věřili, že jsou pevná rodinná pouta svatá, a to i přes to, že ony vazby často utlačovaly, tísnily a ochromovaly jednotlivé členy rodiny.

Někteří dokonce nenáviděli už i jen samotnou myšlenku, že by měli vyletět z hnízda, a tak dávali přednost jistotě, kterou toto hnízdo nabízelo, před tím, vydat se do světa.

V určitých případech, kdy lidé vyrůstali u příbuzných, rodinných přátel či u opatrovníků, jsme často nalézaly hluboce zakořeněné, nevědomé odmítání biologických rodičů a pocit vykázání, který ovlivňuje a formuje jejich životy. V takových případech musejí být dotyční vedeni k odpoutání od jejich opravdivých rodičů, a následně, doplňkově, od rodičů náhradních.

Rodiče, kteří jsou pro své děti absolutně dokonalí, neexistují a i tak, i ti nejlepší rodiče musí být "puštěni", chceme-li se vyvíjet v samostatné dospělé jedince. Je proto doporučitelné, provést odstranění vazeb i v rodinách, ve kterých existuje jen minimum tření či sporů. V každém případě se tím docílí zlepšení vztahů, protože se stanou svobodnějšími, plynulejšími.

Stejně jako u starých rituálů, obsahuje i tento způsob sebeosvobození, přípravu, která musí předcházet onomu konkrétnímu faktickému přerušení vazeb. Za tímto účelem nám bylo "dáno" konkrétní cvičení. To musí být prováděno ohledně každého z rodičů a každého z vychovatelů pravidelně, denně, minimálně po dobu dvou týdnů. Nazýváme toto cvičení "Osmička", protože vypadá jako číslice osm. Je používána proto, aby byl každé osobě ze vztahu, který se řeší, zachován její prostor, její teritorium. Cvičení "Osmička" se stalo jedním z našich nejužitečnějších a neprospěšnějších cvičení.

Dva lidé, kteří jsou vzájemně úzce spjati, projektují vždy díl sebe samého na toho druhého, a tak ani jeden z nich není jasnou vyhraněnou individualitou. Byly-li by vazby mezi nimi přerušeny bez toho, aby se každý z nich nacházel ve svém vlastním prostoru, byl by výsledek rituálu velmi matoucí. Každý z nich by s sebou nadále vláčel projekci toho druhého, která by jak povlak zakrývala pravé Já. Abychom tuto komplikaci odstranily, byla nám Podána "Osmička", kterou v následující kapitole popíši přesně tak, jak jí opisuji každému, kdo za námi přijde.

UPOZORNĚNÍ : VŠECHNY ZDE VLOŽENÉ TEXTY JSOU POUZE INFORMATIVNÍ !

AČKOLIV se v různé míře shodují s postupy, které sama volím ve své alternativní psychologicko - terapeutické praxi, nejsou vždy zcela kompletní a není doporučitelné brát je jako pevně daný vzor pro osobní neodborné použití. Dagmar Štroblová

8.

Instrukce pro vizualizaci "Osmičky"

Základní poučka zní : "Předtím, než budete moci odstranit vazby mezi vámi a rodiči, musíte minimálně dva týdny denně, praktikovat toto cvičení, a to na každého z rodičů zvlášť."

Zavřete si, prosím, oči a udělejte si pohodlí ve svém křesle, na židli nebo na podlaze. V radiu ( poloměru ) Vašich rozpažených paží s nataženými prsty nakreslete ve Vaší představě na zemi kolem sebe kruh. Představte si tento kruh jako hadici utvořenou ze zlatého světla, asi takového, jakým je světlo sluneční. Není třeba spěchat s tím, než ho uvidíte. Nevynucujte si nic, nýbrž ho prostě jen nechte, aby se před Vaším vnitřním zrakem objevil.

Až s tím obrázkem, který se Vám ukázal, budete spokojen a budete vidět sám sebe sedět v prostředku toho kruhu ze světla, představte si, prosím, další kruh ze světla, který se podobá tomu Vašemu a toho se také dotýká, bez toho, aby jej prolínal.

Nyní poproste rodiče, aby se jeden z nich umístil do toho druhého kruhu, a podívejte se, který z Vašich rodičů se v tom protilehlém kruhu objevil.

Dejte, prosím, pozor na to, abyste se oba zůstávali ve středu vašich kruhů. Pokud máte dojem, že se Vy nebo onen dotyčný - dotyčná naproti Vám, pohybujete ze středu příslušného kruhu, a nebo že se snažíte proniknout do prostoru druhého, představte si, že s nimi můžete pohybovat jako s figurkami a můžete je tudíž zas postavit přesně tam, kam patří a udělejte to. Možná to budete muset udělat dokonce opakovaně, několikrát, a to hlavně v případě, že je jeden z vás silně dominantní, dokud oba pevně nezůstanete ve středu svého kruhu.

Vidíte-li již oba kruhy zcela zřetelně a jste-li již každý pevně ve středu svého příslušného kruhu, představte si, prosím, bleděmodré neonové světlo, které protéká tou světelnou trubicí, ze které jsou tvořeny vaše kruhy. Teče z prostředku - z bodu dotyku vašich kruhů, ve směru hodinových ručiček, nejprve po celém kruhu oproti vám se nacházející osoby, až zpět do bodu dotyku vašich kruhů a pokračuje dále, dolů zleva ( proti směru hodinových ručiček ) po Vašem kruhu a vrací se zas až do bodu dotyku vašich obou kruhů. Sledujte to světle modré neonové světlo, jak protéká zlatou trubicí tvořící vaše kruhy, a jak tímto svým pohybem opisuje "osmičku". Pozorujte ten pohyb onoho světlomodrého neonového světla zlatou trubicí vašich kruhů, před svým vnitřním zrakem tak dlouho, dokud tento obraz nebudete vnímat bez jakékoliv námahy. To trvává různě dlouho, jen zřídka ale déle, než dvě minuty. Ono světlomodré neonové světlo z Vás bude do sebe magneticky stahovat vše, co se nachází ve Vašem kruhu, a také vše, co se nachází v kruhu oproti Vám stojícího rodiče tak, aby každému z vás bylo plně zachováno jeho osobní teritorium.

Toto cvičení musí být prováděno pravidelně, dvakrát denně, a musíte při každém praktikování počkat, až ono světlomodré neonové světlo poteče skrze světelnou trubici úplně hladce a bez zádrhelů. Tímto způsobem do Vašeho vlastního nevědomí a stejně tak do nevědomí Vašeho rodiče pronikne vzkaz, že máte v úmyslu stát se samostatnou, nezávislou individualitou. Symbolům a obrazům rozumí nevědomí lépe, než-li slovům, nicméně musí být pravidelně opakovány, praktikovány, aby v nich obsažené sdělení mohlo být přijato a vykonáno. Nejlepším časem pro tento způsob předávání poselství našemu nevědomí jsou doba hned po probuzení a chvíle, kdy cítíme, že začínáme usínat, protože v těchto okamžicích jsme nevědomí nejblíže.

Jakmile jste už jednou tento obraz před Vaším vnitřním zrakem vybudovali, stačí na jeho procvičování krátká časová perioda dvou minut ráno a dvou minut večer. Během zbývajícího času dne je nápomocné stále znovu dávat "osmičce" impulz tak, aby se udržela "v chodu" ( v plynutí bleděmodrého neonového světla vaší světelnou trubicí), stejně jako dítě, které před sebou kutálí obruč, do níž čas od času šťouchne, aby jí udrželo v pohybu.

( Konec citace )

Máte-li k tomuto cvičení jakékoliv otázky, klidně se, prosím, ptejte , ať si můžete být jist, že ho od samého začátku děláte správně . Zrušení a "likvidace Osmičky je jasně daná, jedná se o předepsaný rituál, jehož znění sem vkládat nebudu, neboť si min. pro první práci jistě vyžaduje odborné provedení, tedy i odbborné vedení celým procesem. Tedy min. pro první odpoutání osoby, ale i popř symbolu, vyhledejte vyškoleného terapeuta .....................................................

Následuje citace z knihy Zpověď fascinované pozemšťanky - Dagmar Štroblová :

Nicméně, díky tomu, že se rodíme do prostředí, které v sobě, krom "našich vlastních" aspektů ( aspektů našeho "Malého já" ) nese i aspekty vlastní jen dalším členům rodiny nebo těch, kteří na nás v našem dětství působí = aspekty, které mají v tomto životě zpracovat jen oni = aspekty, které u nás mají zůstat v latentním stavu ( nezapomínejme, že my jsme VŠICHNI JEDEN A TEN SAMÝ CELÝ BALÍČEK, CELÉ Vyšší vědomí, v každém z nás je každý z nás ! a tak je nutné, aby se každému z nás odkrývalo jen to, co "uneseme" a tak to opravdu funguje ) , tedy díky tomu naše nevědomí registruje i tyto aspekty a i tyto aspekty nás budou, byť mnohdy nevědomky, ovlivňovat a řídit náš život.

V průběhu života se pak do našeho nevědomí bude otiskovat ABSOLUTNĚ VŠE, co kolem nás existuje a bude to v něm zůstávat tak dlouho, dokud to neodkryjeme, nevyjmeme, a nenahradíme. Nevědomí bude řídit náš život mnohem víc, než si vůbec umíme představit. Jeho charakteristickým znakem je, že registruje automaticky a nereaguje jako racionální rozum. Dále nevědomí charakterizuje fakt, že komunikuje prostřednictvím symbolů.

Citace z knihy Vymanit se z pout karmy - Phyllis Krystal :

" ......... V nevědomém dílu našeho mozku jsou uzavřeny všechny naše vzpomínky, návyky a přání a to ne jen z tohoto, nýbrž i z minulých životů. Tyto staré "obtisky" musíme odkrýt a časem vyřešit, tak, aby se mohly iniciovat nové vzorce chování. Musíme odhalit všechny návyky a s pomocí cvičení "8" zpřetrhat pouta k oněm starým vzorcům chování, a tím nově naprogramovat nevědomí. To nevědomé potřebuje jasnou zprávu, vzkaz, aby mohlo vykonat požadovanou změnu (proměnu), stejně tak jako máme dát pomocnici v domácnosti přesné instrukce, aby mohla v domě udržovat čistotu. Když jsem se tímto tématem zaobírala, přišlo mi na mysl slovo "Factotum"= pravá ruka, děvče pro všechno. Lexikon Factotum definuje jako děvče pro všechno, tedy člověka, který může zařídit cokoliv. To je perfektní popis role, kterou nevědomí hraje. Musíme mu dát jasné a jednoduché instrukce, aby mohly být provedeny požadované změny, to znamená identifikovat, uvolnit a zničit staré negativní programy, dříve než je nahradíme novými, pozitivními.

Vědomému rozumu s jeho omezenou kapacitou je role přidělena role hlavy domácnosti, nevědomí je jeho pracovník, Factotum, a udržuje dům v pořádku.

Jen tak může vzniknout pravý vztah mezi vědomým rozumem, nevědomím a Vyšším Vědomím či nadvědomím, přičemž tělo nebo-li dům obývá Vyšší vědomí. Když už současné tělo není obyvatelné či k užitku, přemístí se do jiného těla, domu.

............ Symbol je prostředek, prostřednictvím kterého může být efektivně předán vzkaz nevědomému dílu naší psýchy. Symboly jsou účinné, protože z nich a z obrazů, je řeč nevědomí složena. Nevědomí je prosté a dětinské...". ( konec citace )

Kniha Odstranit vnitřní pouta Autorka : Phyllis Krystal Překlad : Dagmar Štroblová

2. Předmluva

Čtenáři usnadní porozumět této knize , vezme-li na vědomí, že se zde povětšinou mluví o symbolech. Symbol je prostředek, prostřednictvím kterého může být efektivně předán vzkaz nevědomému dílu naší psýchy. Symboly jsou účinné, protože z nich a z obrazů, je řeč nevědomí složena.

Nevědomí je prosté a dětinské. A tak by měly být i voleny symboly, které se pro komunikaci s ním používají. Stejně jako se dítě nejsnáze a nejrychleji učí při hře v uvolněné atmosféře, stejně tak je to s dětským dílem naší psýchy při aplikování vhodných postupů. Pomocí těchto postupů ( cvičení ) může vědomý rozum sdělit nevědomí to, čemu si přeje, aby nevědomí rozumělo a aby to zrealizovalo.

Stejně na nevědomí fungují rituály, které v sobě obsahují poselství, zvláště jsou-li naplněny emocemi a prováděny seriózním způsobem. Techniky, rituály a symboly, které jsou uvedeny v této knize jsou všechny v pozici vštípit nevědomí pozitivní sdělení a kompenzovat tak negativní přednaprogramování, kterého bylo dosaženo v předchozí životní etapě.

Úplně nejvíce pro sebe čtenář udělá, zdrží-li se kritiky a hodnocení: neměl bych ony různé techniky nepřijímat či zavrhovat s tím, že na to, aby mohly působit, jsou až příliš dětinské.

Tím, že se ve svém úsudku vědomě stáhne zpátky, bude čtenáři dána možnost participovat na pozitivních "přenastaveních" prostřednictvím symbolů a opravdu je využít.

Bez ovlivnění nevědomého dílu psýchy nemohou v lidském životě nastat žádné změny, a to bez ohledu na jak moc si je člověk na vědomé úrovni přeje.

Cvičení OSMIČKA

"8"

Cvičení "8" jsem již popsala jako přípravu pro rituál, při kterém rušíme vazby mezi dětmi a rodiči. Nicméně, toto Cvičení - Cvičen "8" - může být použito za mnoha jinými účely, z mnoha jiných důvodů. Je to jedno z našich nejpoužívanějších Cvičení, jeden z nejpoužívanějších symbolů.

"8" se používá proto, aby se člověk osvobodil od každého a všeho, kdo - co , mu dominuje, kdo - co mu vládne a má nad ním svou vlastní moc. Abychom se osvobodili, vizualizujeme toho - to, do nám dominuje ( nás ovládá a utiskuje ) v protilehlém kruhu. Jen pro příklad - do protilehlého kruhu můžeme umístit např. : obtížného člověka, zvyky, zvyklosti, choutky, všechny formy návyků, závislostí, vášní a touhy, atd.

Alkoholici mohou použít symbol pro alkohol, např. lahev, narkomani a každý, kdo užívá drogy symbol pro drogy, např. jehlu nebo cigaretu. Když chce někdo zhubnout, může si do protilehlého kruhu umístit ty potraviny, které pro něho představují pokušení, třeba na kalorie bohaté sladkosti, jako např. zmrzlinu, koláčky, bonbóny a další takové výživné pochutiny. "Osmička" může být použita i za tím účelem, osvobodit se od moci, kterou nad námi má druhý člověk díky - prostřednictvím - strachu, obav, starostí, pochyb, pochybností, zlosti, vzteku, žárlivosti, závisti a mnoha dalších negativních emocí.

Mimo to, je "8" v pozici, osvobodit lidi od nejrůznějších omezujících obrazů, které si sami o sobě utvořili, od mínění, které mají sami o sobě a které je drží vzdálené od toho, plně rozvinout svou osobnost, obzvláště, bylo-li jim toto mínění, toto negativní domnívání se o sobě samých, nuceno už v jejich dětství jejich rodiči, když byli srovnáváni se svými sourozenci, skrze soutěžení s nimi a vzájemnou konkurenci, nebo díky vzpomínkám na svá bývalá selhání a vzpomínkám na to, kdy neobstáli. Mohli bychom v tomto výčtu pokračovat do nekonečna, a přesto je velice snadné se s každým z těch jednotlivých bodů vypořádat. Platí toliko vyhledat ( si ) symbol, který onu osobu či záležitost, která na daného člověka působí svou mocí a vlivem, úspěšně a přesvědčivě representuje.

Stejně jako u všech jiných Cvičení, ani u tohoto Cvičení nesmíme zapomínat na to, že bude účinné pouze, bude-li praktikováno pravidelně a dostatečně dlouho, tak, aby bylo "impregnováno" do nevědomí osoby, která si přeje se osvobodit. Při vizualizaci "Osmičky" se občas, v určitém okamžiku stane, že se od sebe oba kruhy oddělí samy. To naznačuje, že sdělení bylo porozuměno, že bylo převzato a že je čas provést konečné, definitivní odpoutání. Vzhledem k tomu, že každý člověk si sám prosí o to, aby mu bylo "sděleno", jakým způsobem má konečné rozdělení kruhů a odpoutání udělat, je spousta možností a rozličných návodů na to, jak to provést. ............. Těch způsobů je nekonečně mnoho.

Na čem záleží je to, že toto Cvičení se svému uživateli zavděčí, protože bude působit na jeho nevědomí tak, aby byla nevědomí sdělena nutnost, potřeba, osvobodit onoho praktikujícího z nadvlády toho, ( pod ) čím trpí. Pomocí tohoto Cvičení mohou být jednoduchým a účinným způsobem rozřešeny mnohé "chyby a defekty".

Podívejme se nyní na negativní sebehodnocení, sebe-posuzování, jako např. "Jsem slabý, neohrabaný, nemotorný, nešikovný, hloupý, tupý, pošetilý, nespolehlivý". Na sebe-posuzování, které člověka uzavře do vzorce chování a jednání a které ho tak pak může zásadně omezovat a překážet mu v jakémkoliv jeho denním konání, v jakékoliv jeho běžné aktivitě. Je-li si člověk takovéhoto svého základního přesvědčení, které mu brání být sám sebou, vědom, je obvykle velmi snadné, najít příslušný symbol, který onu převzatou negativní roli reprezentuje a tak, že vizualizujeme "Osmičku", provést proces odpoutání (se) od tohoto negativního stanoviska. Pokaždé, když tímto způsobem "osmičku" používáme = po každém "osmičkování" a tak, jak dosahujeme určitého stupně volnosti, roste naše víra v její účinnost, a s každým novým úspěchem sbírá toto Cvičení ještě více síly, díky které je pak ještě účinnější. Jakmile je tedy i jen poprvé použito, kupí, hromadí v sobě sílu a energii, čímž se stává účinným nástrojem, se kterým se dá vymanit a odpoutat z omezujících vazeb.

Stejně jako všechna ostatní Cvičení, musí být i "Osmička" - především a obzvláště v počátečním stádiu - praktikována osobou, která si přeje se osvobodit osobně, denně a pravidelně. Není to žádná kouzelná hůlka, kterou se stačí problému na to, aby hned a na vždy zmizel, dotknout. A přesto i tak může její praktikování přinášet radost a zároveň může, když se k ní přistoupí správným způsobem, být výzvou. Výsledek odvisí zcela a pouze od vnitřního nastavení praktikujícího.

POKUD "nezakládáme" Osmičku za účelem osmičkování symbolu či osoby s cílem následně se od nich odpoutat, nýbrž jen si uhájit své teritorium, je-li tedy osmičkování používáno jako odstavení něčeho, někoho nepříjemného, nás jakkoliv iritujícího, frustrujícího atd. od sebe, je vhodné, neučiníme-li tak již dříve, i tuto "8" po době čtrnácti dnů zničit a následně, po té, co si necháme 3dny na intenzivní praktikování Cvičení Strom a dalších Cvičení, které podpoří náš touto osmičkou srovnaný vnitřní stav, a v této době si objektivně zhodnotíme přetrvávající obtížnost toho, co - koho, jsme v onom protilehlém kruhu měli, si jí "založit" na dalších max. 14dnů znova.

Stejně tak můžeme Osmičku používat jako jednorázový Symbol v případě, kdy prostě chceme zachovat svůj vlastní prostor a oddělit se od jakkoliv nás rušícího prostředí. V takovém případě si prostě jen vizualizujeme Osmičku a necháváme plynout onu zářivě neonově modrou barvu jen tu chvilku, v lepším případě ještě očním načítáním sledujeme Kartičku "8".

Osmičku ničíme ve své vnitřní představě, jakmile ztratí toto krátkodobé opodstatnění, stačí ji opravdu pouhým impulzivním, intuitivním způsobem zničit.

K tomu, zůstává, Osmička, samozřejmě, nástrojem přípravy na odpoutání se od toho člověka - fenoménu, kterého je nutné se v lásce a propuštění zbavit. S následným rituálem Odpoutání a přijetím od Božského Já přesně toho pro nás pravého, co má ono propuštěné nahradit. Opakovaně sděluji, že postup odpoutání se od osoby veřejně nenabízím, je však součástí Pracovního sešitu - manuálu ke knihám o Metodě Phyllis Krystal a ten u mne k pořízení je.

https://zivotjakoprilezitost.webnode.cz/kontakt2/

Symboly vhodné pro subtilní problémy

Někdy mají lidé potíž najít příhodný symbol pro znázornění méně hrubých problémů, jako např. pro negativní myšlenky, zvyky, strachy, nebo snahu kontrolovat druhé, mít nad nimi moc či pro jiné podobné omezující stavy.

Jsou dvě analogické metody, jak onen odpovídající symbol najít.

Symbol nakreslit

1. Prováděj nějakou aktivitu, např. koukej na televizi nebo čti poutavou knihu, abys odchýlil vědomý rozum od jeho kontroly nad tím, co chceš udělat.

2. Připrav si něco na psaní - kreslení a čistý list papíru

3. Jako pravák použij na toto cvičení levou ruku, jako levák pravou

4. Popros VV, aby vedlo tvou ruku, aby vytvořila obrázek, který symbolizuje onen tebe ovládající faktor, od kterého se chceš osvobodit. Nemusíš vytvořit umělecké dílo ani zřejmý, znatelný obrázek. Nicméně vše, co vytvoříš, je, i kdyby to byla změť čar, onen symbol

Symbol vymodelovat

1. Rozhodneš-li se použít plastelínu, musí být pozornost tvého vědomého rozumu opěk odvedena použitím komplexní zaneprázdněnosti něčím.

2. Připrav si plastelínu a něco, čím s ní chceš pracovat

3. Můžeš jí opracovávat jednou rukou, či oběma, to je jedno

4. Pros VV, aby vedlo tvé ruce, aby vymodelovaly formu, která vystihuje onen negativní aspekt, kterého se chceš zbavit. Stejně jako u kreslení, nesnaž se o mistrovské dílo

Odpojení komplexnějších pout

Zničení negativních rodičovských archetypů

Pokud bylo chování rodiče tak negativní, že se zdál dítěti větší než život sám a jeho zcela "přerůstající", tak může důvodem být negativní archetyp.

Někdy se tyto symboly nebo tvary objeví ve snech nebo nočních můrách.

Vizualizuj 8 a vsaď symbol do protilehlého kruhu.

Vytvoř na místě, kde se oba kruhy dotýkají, bariéru, jako např. kamennou zeď, kovový štít, zeď z plátna, nebo skleňenou desku, nebo jakýkoliv jiný ochranný nástroj, který Ti podá Vyšší vědomí.

Pokud je to nutné, vizualizuj tvrdý gumový míč, který tě plně obklopuje a chrání

A osmičkuj. Denně kolikrát jen chceš, kdykoliv si na cokoliv, s tím spojené, vzpomeneš, pouštěj do toho bez obav všechny emoce, otázky, vzpomínky, vjemy, vše .... Je to pod ochranou, ve světle a Boží Milosti Lásce ...

Další postup již tradičně, jak u všech instrukcí ohledně Cvičení "8"

Instrukce pro vizualizaci "Osmičky se symbolem"

Zavřete si, prosím, oči a udělejte si pohodlí ve svém křesle, na židli nebo na podlaze a ve své vnitřní představě jděte někam, na místo, kde je Vám příjemně. Postavte se tam, či posaďte, podmínkou je, aby pod Vašima nohama byla PEVNÁ zem a v poloměru Vašich rozpažených paží s nataženými prsty nakreslete ve Vaší představě na té pevné zemi kolem sebe kruh. Představte si tento kruh jako hadici utvořenou ze zlatého světla, asi takového, jakým je světlo sluneční. Není třeba spěchat s tím, než ho uvidíte. Nevynucujte si nic, nýbrž ho prostě jen nechte, aby se před Vaším vnitřním zrakem objevil.

Až s tím obrázkem, který se Vám ukázal, budete spokojena a budete vidět sama sebe sedět v prostředku toho kruhu ze světla, představte si, prosím, další kruh ze světla, který se podobá tomu Vašemu a toho se také dotýká, bez toho, aby jej prolínal.

Nyní vnímáte, že v tom protilehlém kruhu je Symbol, který reprezentuje energii uloženou ve Vašem nevědomí, která Vás určuje a ovlivňuje, které si ale na úrovni rozumu nejste vědoma, a kterou jste právě proto, aby Vás přestala omezovat a směrovat, dnes prostřednictvím Vyššího vědomí , přenesla ze svého podvědomí ve tvaru Symbolu, na papír,

Vidíte-li již oba kruhy zcela zřetelně, představte si, prosím, bleděmodré neonové světlo, které protéká tou světelnou trubicí, ze které jsou tvořeny vaše kruhy. Teče z prostředku - z bodu dotyku vašich kruhů, ve směru hodinových ručiček, nejprve po celém kruhu oproti vám se nacházejícího symbolu, až zpět do bodu dotyku vašich kruhů a pokračuje dále, dolů zleva ( proti směru hodinových ručiček ) po Vašem kruhu a vrací se zas až do bodu dotyku vašich obou kruhů. Sledujte to světle modré neonové světlo, jak protéká zlatou trubicí tvořící vaše kruhy, a jak tímto svým pohybem opisuje "osmičku". Pozorujte ten pohyb onoho světlomodrého neonového světla zlatou trubicí vašich kruhů, před svým vnitřním zrakem tak dlouho, dokud tento obraz nebudete vnímat bez jakékoliv námahy. To trvává různě dlouho, jen zřídka ale déle, než dvě minuty. Ono světlomodré neonové světlo z Vás bude do sebe magneticky stahovat vše, co se nachází ve Vašem kruhu, a také vše, co se nachází v kruhu oproti Vám se nacházejícího symbolu tak, aby každému z vás bylo plně zachováno jeho osobní teritorium.

Toto cvičení musí být prováděno pravidelně, dvakrát denně, a musíte při každém praktikování počkat, až ono světlomodré neonové světlo poteče skrze světelnou trubici úplně hladce a bez zádrhelů. Symbolům a obrazům rozumí nevědomí lépe, než-li slovům, nicméně musí být pravidelně opakovány, praktikovány, aby v nich obsažené sdělení mohlo být přijato a vykonáno. Nejlepším časem pro tento způsob předávání poselství našemu nevědomí jsou doba hned po probuzení a chvíle, kdy cítíme, že začínáme usínat, protože v těchto okamžicích jsme nevědomí nejblíže.

Jakmile jste už jednou tento obraz před Vaším vnitřním zrakem vybudovali, stačí na jeho procvičování krátká časová perioda dvou minut ráno a dvou minut večer. Během zbývajícího času dne je nápomocné stále znovu dávat "osmičce" impulz tak, aby se udržela "v chodu" ( v plynutí bleděmodrého neonového světla vaší světelnou trubicí), stejně jako dítě, které před sebou kutálí obruč, do níž čas od času šťouchne, aby jí udrželo v pohybu.

Osmičkujte kdykoliv, jak v Duchu, tak na papíru ...

.... Cvičení "8" má řadu dalších ustálených ( předepsaných a i v knize paní Phyllis Krystal - Pracovní sešit - Manuál zveřejněných ) podob, a stejně tak i množství čistě individuálních možností použití. Není však cílem této brožurky o nich dále informovat. Tato útlá publikace slouží jako prvotní info o tomto fantastickém Cvičení a je spíše Úvodem do uvědomění si Spektra jeho aplikovatelnosti i grandióznosti :-)

Tolik tedy pro tuto chvíli, více pak při našich osobních setkáváních a tam, kde je to stejně nejdůležitější = V PRAXI !

Děkuji Vám za pozornost a přeji krásný na Pravé Já plně napojený den.

namaste, LOVE, ♥D.

6. Opičí mysl

Uvolňovací cvičení

Uvolnění s vlnou

Předpokladem pro toto cvičení je to, že nemáte strach z moře, ale že se v jeho blízkosti cítíte dobře. Pak může být toto cvičení velkou pomocí, aby jste se mohla uvolnit.

1. Představte si pláž, nebo si vzpomeň na Vaši oblíbenou pláž.

2. Vizualizujte sama sebe, jak ležíte v písku přímo u vody. Nohy směřují k moři, směrem k obzoru.

3. Pozorujte, jak se dlouhá mělká vlna přibližuje k pláži a jemně omývá Vaše tělo až ke krku.

4. Vdechujte ten hladivý pocit, který Vám dává

5. Jak vlna odchází zpět, nahlas zhluboka vydechněte své chmury, zbavte se veškerého napětí a dovolte vlně, aby je odnesla s sebou do širého oceánu

6. Opakujte tento rytmus dýchání, dokud se nebudete cítit uvolněná nebo dokud neusnete.

Májka - napojování na Vyšší vědomí

Pohodlně se usaďte, nebo položte, a ve svém vnitřním prostoru jděte na místo, které je Vám velice příjemné, na pevnou Zem, a na té se postavte. Ve faktické realitě, jak tak sedíte, či ležíte, si položte ruce dlaněmi vzhůru,ev. do navyklé meditační polohy, oči zavřené, rovná záda, výdech, nádech, a v duchu se vraťte na to krásné místo, na které jste se přenesl/a a tam na té zemi vytvořte kolem sebe na šířku Vašich roztažených paží Váš světelný kruh, přičemž sá(a)m/a jste v jeho středu. Kruh je uzemněný, protéká jím Světlo.

Nyní vytvořte druhý, s tímto Vaším se dotýkající, uzemněný kruh ze zářícího světla.

Tyto dva kruhy se dotýkají ( POUZE DOTÝKAJÍ, NEPROLÍNAJÍ SE ), přičemž Vy jste ve středu svého kruhu a ze středu onoho druhého, protilehlého kruhu "vyrůstá" májka (klasická májová májka) a vede až nahoru do nebe, na samém jejím vrcholu sídlí Vyšší vědomí, dejte tam, prosím, Váš symbol Vyššího vědomí, pokud jej nemáte, prociťte, že tam sídlí Všemocná Láska Bezpodmínečná.

Vizualizujte nyní zářící světelnou v zemi ukotvenou přímku od Vás k patě májky = spojte sebe a májku na vědomé úrovni, světelnou uzemněnou spojnicí.

Až toto učiníte, podívejte se nahoru, na vrchol májky, na Vyšší vědomí a uvědomujte si, vizte, že od Vyššího vědomí visí dolů veliké množství různobarevných stužek, Dojděte si, nebo se pro ní natáhněte, pro stužku Vám milé barvy, nebo pro tu, která k Vám sama "běží", vezměte ji do ruky a vraťte se s ní zpět na místo, ze kterého jste si pro ni š(e)l/a, tj. do středu Vašeho kruhu. Toto je Vaše stužka, Vaše nejrychlejší a nejpevnější spojení s Vyšším vědomím, které budete každý den používat.

A prohlédněte si, jak od Vaší ruky vede stužka nepřerušovaná až nahoru k Vyššímu vědomí, kde ji drží Ono, a sjeďte pohledem po májce dolů a od májky po světelné spojnici k Vám, a vnímejte, že toto spojení tvoří trojúhelník

A již dýchejte Vše, co Vám Vyšší vědomí posílá,

Nejlépe v pořadí : - uvolňující energie

- uzdravující energie

- očistná energie

- posilující energie

- světlo

- lásku

Můžete, samozřejmě, až dojde na čerpání a prostupování se světlem, použít Vám již známé Uvolnění se světlem :

Uvolnění se světlem

1. Podívej se do sebe a pojmenuj co je : den nebo noc? Je-li den, použij k uvolnění slunečního světla, je-li noc, použij světla měsíčního. Ať už použiješ jakékoliv světlo, přinese Ti uvolnění, uzdravení, očistu, posílení a lásku do každé části Tvého těla. Nech světlem prostoupit každou část svého těla dle svého cítění.

2. Pošli světlo k prstům svých nohou a řekni jim, ať jej přijmou a nechají se jím prostoupit. Vnímej, jak světlo v teplém uklidňujícím proudu proniká do Tvých prstů u nohou a odtud pomalu směrem na horu přes nárt a chodidla, přes paty do kotníků, takže obě chodidla až po kotníky jsou naplněny světlem v každém svalu, v každé kosti, v každém nervu a v každé buňce

3. pozoruj, jak světlo proudí podél Tvých lýtek a holení až ke kolenům a přináší každé části uvolnění, uzdravení, očistu a novou energii.

4. nyní pošli světlo do horní části svých nohou od kolen až do stehna a boky a nech ho proniknout do každé buňky

5. Opusť své nohy, poděkuj jim za to, že Tě celý den nosily a dovol jim si během tohoto cvičení úplně odpočinout, neboť je nyní nepotřebuješ.

6. Odveď pozornost od nohou do dolní části těla a přiveď uvolňující, uzdravující, čistící a posilující energii světla do oblasti pánve a spodní části páteře, a do každého orgánu, každé žlázy každé kosti a každého svalu, všude tam, kde je této energie zapotřebí.

7. Opusť nyní tuto část svého těla a otevři žaludek, vnitřní orgány a postupuj dozadu k páteři, aby mohli přijmout světlo.

8. Zaměř nyní svou pozornost na solar plexus, přesně nad pupíkem a pod Tvými žebry, solar plexus je centrem nervového systému, někdy je také nazýván sekundárním mozkem. Proto je zvláště důležité poslat světlo plně do této oblasti, abychom jí opět nabili energií.

Pro zjednodušení tohoto procesu pros o to, aby se v tomto centru,v solar plexu, objevil květ. Je květ otevřený nebo zavřený? Je-li zavřený, dej mu pokyn se rozevřít dostatečně široko, aby světlo mohlo proudit do těla. Světlo proniká do každého nervu tvého těla, který je potřebuje, aby se mohl uvolnit, vyléčit, očistit a posílit. Směruj nyní světlo zpátky do své páteře, pod solar plexus.

9. nyní světlo pošli do horní části svého těla, do hrudního koše a do horní části svých zad. Při nádechu si představuj, že do sebe vdechuješ ještě více světla, aby mohlo cirkulovat celým tvým tělem. Při výdechu vyžeň vše negativní, jako obavy, strach, napětí, nebo cokoliv jiného, co by mohlo zabránit proudění světla. Nyní nech světlo proniknout hluboko do horní části svého těla, do žláz, orgánů a páteře. Přináší uvolnění, uzdravení, očištění a energii do všech částí, které jej potřebují. Soustřeď se především na to, že se Tvé srdce může otevřít, aby světlo přijalo.

10. Pozoruj, jak světlo proudí od Tvých ramen, do obou paží, vnímej, jak naplňuje Tvé prsty, dlaně a klouby, aby každou tuto část uvolnilo, uzdravilo, očistilo a posílilo. Pozoruj, jak světlo proudí od zápěstí k lokti do spodní části Tvých paží a dej jim pokyn se otevřít, aby toto světlo mohly přijmout.

11. Vnímej, jak světlo proudí směrem nahoru, do horní části Tvých paží, aby každému kloubu, každému svalu, každému nervu a každé buňce přineslo uvolnění, uzdravení a očištění a znovu je nabilo.

12. Poděkuj Tvým pažím a rukám za všechno, co pro Tebe každý den dělají a dovol jim si během tohoto cvičení odpočinout, neboť je nyní nepotřebuješ.

13. Pošli světlo do svých ramen, hrdla a zátylku, kde to mnohé lidí pne a kde může světlo toto pnutí zmírnit. Pros o to, aby se v oblasti hrdla, a vnitřních žláz objevil další květ. Je-li zavřený, dej mu pokyn se rozevřít přesně tak široko, aby mohl přijmout světlo a přinést tak uvolnění, uzdravení, očištění a znovuoživující energii do každé části Tvého těla.

14. Představ si, jak světlo proudí do tvého zátylku, aby uvolnilo případné pnutí v této oblasti, přičemž na své cestě podél celé Tvé páteře od zátylku ke kostrči prosvítí každý obratel.

15. Veď světlo zpátky do hlavy a obličeje, a pozoruj, jak proudí do Tvé brady a čelisti. Máš-li zuby stisknuté, nebo ztuhlý jazyk, otevři ústa a jednou nebo dvakrát polkni, aby se uvolnili a světlo tak mohlo převzít vedení.

16. Nyní si představ, jak světlo proniká do tváří, úst a jazyka, nosu, vzhůru až k uším a hluboko do Tvých očí. Přináší každému z těchto smyslových orgánů uvolnění, uzdravení, očištění a znovunabíjející energii tam, kde je jí zapotřebí.

17. Opusť své smysly, zrak, sluch, čich, chuť a hmat. Poděkuj jim, že Ti slouží a nech je odpočinout, neboť je nyní nepotřebuješ.

18. Pošli světlo ke spánkům, čelu směrem nahoru skrze svou hlavu a hluboko do mozku. Osvítí každou vědomou i nevědomou část, a přinese uvolnění, uzdravení, očištění a energii každé části, která toto potřebuje.

19. Třikrát zhluboka, ale jemně prodýchni, abys vdechl ještě více světla a při výdechu se zbav veškerého napětí, které v Tobě ještě zbylo

20. Vnitřním zrakem přehlédni celé své tělo, abys viděl, nezůstali-li ještě nějaké části neuvolněné. Pokud je tomu tak, pošli světlo do každé z těchto částí s pokynem se více a více uvolnit.

21. Nech si dostatek času na to, aby sis vychutnal toto hluboké uvolnění během úplného otevření se, abys mohl přijmout blahodárné světlo do každé části )

pokud není žádný velký stres, nebo to nevnímáte jako nutné, pak si nedělejte celé toto uvolňovací cvičení takto podrobně, ale prostě jen vdechujte světlo, vnímejte, jak Vás Samo prostupuje a jednoduše se Vám příjemným tempem nechte Světlem Stát )

Po uvolnění se světlem si dopřejte ještě, jak je výše uvedeno, absorbování Lásky Pravého Já, ciťte jí, uvědomujte si jí, přijímejte jí a užívejte si jí, až k opravdivému prožitku a přijetí.

Zůstaňte v této meditaci tak dlouho, dokud Vás to "samo" nepobídne k ukončení, nebo tak dlouho, jak se Vám prostě bude chtít J

Až s ní budete hotov/a, vnímejte opět stuhu ve Vaší dlani, vnímejte, jak jste po zemi světelnou spojnicí propojen/a s májkou ve středu druhého kruhu, a opište očima celý tento obrázek ...

Pozvolna se ukotvěte v těle a zatímco upíráte vnitřní zrak k Vyššímu vědomí, zakončete celý rituál prosbou : prosím Tě, buď to Ty, kdo skrze mne celý den cítí, prosím Tě, buď to Ty, kdo skrze mne celý den myslí, prosím Tě, buď to Ty, kdo skrze mne celý den mluví, Prosím Tě, buď to Ty, kdo skrze mne celý den koná, Prosím Tě, buď to Ty, kdo skrze mne neustále miluje

A až se Vám bude chtít, dojděte k májce, pusťte stuhu, poděkujte Vyššímu vědomí, vraťte se ještě naposledy do středu Vašeho kruhu, a začněte se zde plynule se vracet zpět do sebe.

Až si budete jistý/á, že jste zas pevně usazený/á ve svém těle, které si prohýbete a promnete, pak z Vašeho kruhu vystupte a úplně opusťte celý ten obraz na Vašem vnitřním plátně, jak by nikdy neexistoval. Otevřete oči a s jistotou, že Vyšší vědomí nás nikdy neopouští, mějte krásný den

Kniha Opičí mysl

Autorka : Phyllis Krystal , Překlad : Dagmar Štroblová

Kapitola 39

Jdi a udělej to !

Přes všechen můj porůznu aktivní život a přes všechno mé cestování, byla kniha, k mému velkému překvapení, ale i k mé velké úlevě, skoro dokončena přesně v tom roce, který Baba určil. Scházely už jen dvě nebo tři kapitoly - včetně této - které jsem pak dopsala ještě po návratu z naší cesty u Něj. Pravda, pracovala jsem na této knize tu a tam, jak jsem zrovna měla čas, vždy ale jen, když sama plynula ze Sai Babova pera ( Sai Baba na samém začátku pro Phyllis zmaterializoval pero, o kterém prohlásil, že celá kniha už je v něm J , to se říká zas v jiné kapitole této knihy , poznámka překladatele ) , neboť tak to je, následovat Jeho načasování a Jeho řád. S mým mužem Sidnym jsme si naplánovali, že rukopis této knihy přivezeme Sai Babovi, v duchu jeho pokynů, k Jeho požehnání akorát přesně včas na otevření nové nemocnice 22.11.1991, den před Swamiho narozeninami.

Přípravy této knihy, to bylo opravdové mistrovské dílko, protože jsem měla na ně, vzhledem k tomu, že jsem se právě vrátila z cesty po Evropě, kde jsem řešila pracovně-smluvní záležitosti a vedla semináře, přesně jen jeden týden. Ale jak už to tak prostě je, když následujeme své vnitřní vedení, když se uvolníme a přenecháme vedení Vyššímu Já : vše běží jako po drátku. Do ášrámu jsme dorazili přesně na zahajovací ceremoniál.

V ášrámu jsme tentokrát chtěli zůstat jen deset dní. Proto jsem se rozhodla vzít s sebou neskladný rukopis na denní daršan hned, jak skončily úvodní slavnosti, tak, abych ho měla u sebe, kdyby byl Sai Baba otevřený tomu, jej přijmout. No, to, co jsem nevěděla, bylo to, že se mi Sai Baba skrz tuto knihu pěkně koukne na zoubek. Psala jsem knihu o Opičí mysli, byla jsem ale připravena přímo před Sai Babovo zrakem realizovat to, co proklamuji ? Byla jsem připravena v přímé konfrontaci, Sai Babovi tváří v tvář, uprostřed obrovského davu Swamiho oddaných udržet svou vlastní Opičí mysl pod kontrolou ?

Sai Baba za celý den, zatímco ostatním, vč. mého muže, dokonce udělil intervium, ani jedenkrát nepohlédl mým směrem. Ženám nadělil sárý, mnoha našim přátelům dopřál padnamaskar ( spočinutí u Pánových nohou, dotek Jeho nohou ) a další pozornosti. Díky tomu jsem byla nucena velmi pečlivě, více než kdy jindy, a s absolutní upřímností, sledovat své reakce a celkově se pozorovat. Co cítím v tuto chvíli ? Jaké jsou právě nyní mé pocity ? Při mé poslední návštěvě mi, ačkoliv já sama jsem do té doby takový úmysl neměla, Sai Baba řekl, že napíši další knihu. A jak jsem se teď, když jsem to udělala, teď, když jsem jí měla napsanou, a, tak jak to žádal, jsem Mu jí přinesla k požehnání, jak jsem se teď, zatímco mne kompletně ignoroval, jak jsem se cítila ? Jako prvé jsem se sama sebe ptala, jestli na ty, kterým prokázal přízeň, žárlím či zda jim závidím ? Na to jsem mohla, díky tomu, že jsem moc dobře věděla, že chci jen to, co je vhodné pro mne, a to ale nemusí být to, co potřebuje někdo jiný, čestně a poctivě odpovědět, že ne. Byla jsem si jistá, že druhým lidem nezávidím a nejsem nepřející s ohledem na to, co jim Sai Baba dal, nene. Naopak, vlastně jsem se s nimi dělila o jejich štěstí, však sama velmi dobře znám to radostné vzrušení, tu čistou radost, jakou člověk má, když ho Sai Baba něčím obdaruje.

A najednou, z čista jasna mi bylo jasné, že jsem zmatena nejistotou, zda jsem něco neudělala špatně, či zda jsem v něčem neselhala. Třeba ta kniha neodpovídá Sai Babovu přání. Pak jsem si ale vzpomněla na to, co řekl, když jsem mu presentovala ještě rozpracovaný rukopis. Když si ho ode mne vzal, zeptala jsem se Ho, zda je podle Jeho představ. Boříce Svůj rentgenový pohled do mého nitra, zatímco na mne ukazoval prstem, koukajíce hluboko do mého Pravého Já, pravil : "Špatně. Je to podle Vašich představ ?" Tedy jinými slovy, nabádal mne, abych se neupínala k tomu, dostat odpověď, kterou si přeji, od Jeho vnější fyzické formy, nýbrž abych vše konzultovala se svým vnitřním Já.

Takže když toto není ten problém, co tedy ? Má opičí mysl mi nedávala pokoje. Otázky bez ustání, nonstop, kmitaly mou hlavou. Po delším bádání v mé duši jsem se náhle a bez jakéhokoliv předběžného varování, ocitla ve svém dětství. Okamžitě jsem zas rozpoznávala pocity, které jsem tenkrát měla. Byly mi tak dobře známy, a přece byly tak vzdáleny. Byly to ty samé pocity, kterými jsem trpěla celé dětství. Má matka mi nikdy, když mne trestala, neřekla, čím jsem si ten trest vysloužila, co jsem udělala špatně, co jsem neudělala perfektně ani co jsem snad udělat zapomněla? A to nebylo všechno. Neskládalo se to jen z toho, že mi prostě upírala - nedopřála, objasnit mi důvod trestu, pokračovalo to tím, že když jsem se na ten důvod tedy já sama ptala, předhazovala mi a vytýkala mi, že jsem "impertinentní". To, že se dožaduji vysvětlení, byl v jejích očích z mé strany smrtelný hřích. Ačkoliv jsem významu těch slov, které používala, tomu, co mi říkala, dost dobře nerozuměla, byla jsem i tak příště potrestána zas. A tak jsem se učila na nic se neptat, neklást žádné otázky. To vedlo k tomu, že mi ty nevyslovené a nezodpovězené otázky stále vířily hlavou. Důsledkem toho bylo, že jsem se svým dětstvím pohybovala, jak bych stále kráčela po tenkém ledě, jak bych v jednom kuse cupitala po syrových vejcích, cítila jsem se nejistě a byla jsem ve stálém očekávání trestu za nějakou svou, mně neznámou, chybu.

Zjištění, že ve mně toto malé děvčátko stále ještě žije, a že ještě stále reaguje tak, jako před těmi mnoha lety, pro mne bylo šokem. Nechtěla jsem s ním mít už nic společného. Bylo otravným otrapou ( označení, které má matka ještě když jsem byla dítě často používala ). Kde bylo to sebevědomí, které jsme nyní, v souladu se Sai Babou, když On je tu, aby nás vedl k tomu, kým opravdu jsme, k naší pravé podstatě, měli rozvíjet ? Takové sebevědomí zcela určitě nemá co do činění s tím nejistým, zmateným malým děvčátkem. A stejně tak šokovaná jsem byla tím, že mi, i přesto, že jsem na sobě tak dlouho pracovala, abych prozkoumala všechny skryté části své osobnosti, že mi tento tak důležitý díl mé osobnosti, unikl. Jak se mohl tak dlouho vyhýbat mé pozornosti ? A tu jsem, bez sebemenších pochyb věděla, že tohle je to pravé perfektní načasování, jasně jsem věděla, že mi Sai Baba, mistr správných timingů, nabídl příležitost, vytáhnout si tento svůj díl, zatímco se nalézám v blízkosti Jeho překrásné, láskyplné a vyživující energie, vytáhnout si tento svůj díl do uvědomění, přinést ho na světlo vědomí. NO jo, ale co si mám nyní, když se mi to podařilo, s tím malým děvčátkem počít ?

Jako odpověď na tuto otázku jsem je ( obrazně řečeno ) zcela spontánně zvedla a podala jsem je, s tou nejupřímnější prosbou o to, aby mi pomohl s tímto děvčátkem, abych se od něj, a všech jeho vlivů na můj život, mohla oddělit a odpoutat, Sai Babovi. Také jsem prosila, aby mi pomohl se všemi vlivy tohoto děvčátka na můj vztah k němu, k Sai Babovi, protože On pro mne symbolizuje i milující matku, kterou jsem, stejně jako mnoho ostatních, nikdy neměla. Krom božského Já, kterým my všichni ve skutečnosti jsme, a které reprezentuje v lidské podobě, symbolizuje Sai Baba pro každého z nás také milující matku, a nebo milujícího otce. Jakmile na Něj ale promítneme obraz podobný našemu rodiči tak nám, jak jsme díky tomuto mému příkladu právě viděli, nevyhnutelně nastaví zrcadlo, aby nám ukázal, že vůči Němu reagujeme přesně tak, jako jsme to dělali, či děláme, vůči onomu konkrétnímu rodiči. Bylo překrásnou úlevou, osvobodit se od tohoto aspektu mého dětství. Přenádherný dárek mi to Sai Baba dal. A takového dárečky rozdává každému, kdo Ho o to prosí, zatímco s Ním tímto způsobem "spolupracuje".

Zkouška ale ještě zdaleka nebyla zvládnuta, ještě jí nebyl konec. Mé otázky běhaly mou hlavou s nezmenšenou intenzitou dál. Mám zůstat v klidu i pokud si nás k Sobě Sai Baba nezavolá ? To bych se ale musela vrátit domů bez toho, aniž bych pro knihu získala Jeho požehnání. No, jak bych se cítila, měla-li by vyjít bez jeho schválení a souhlasu? Pak jsem si vzpomněla, co řekl Sidnymu, když se Jej v jednom předchozím interviu ptal, zda mne má zavolat : "Nyní ne. Uvidím ji později." Takže nezbývá, než důvěřovat tomu, že dodrží Své slovo.

Dny plynuly a náš pobyt se chýlil ke konci. Poslední den trvala paní Hejmadi, vedoucí dobrovolných pomocníků, protože věděla, že se po ranním darshanu chceme vydat na cestu domů, na tom, abych mohla zaujmout místo v předních řadách, kde mne Sai Baba nebude moci přehlédnout. To by totiž mohla být má poslední šance, předat knihu Sai Babovi. Odmítla mé námitky, a ujistila mě, že Jeho oddaní Mu vždy dávají najevo, že už jsou před odjezdem. A tak jsem si sedla tam, kam mne posadila, můj rukopis na jistotu srovnaný vedle sebe tak, aby jej nikdo neviděl. Jakmile se Sai Baba objevil, namířil si to přímo na tu stranu, kde jsem seděla a se sladkým úsměvem mi povídá, tak jako by mne viděl poprvé: "Tak, paní Krystal, a kde je kniha ?" Jak jsem k Němu vzhlédla, usmál se ještě jednou a řekl : "Velmi, velmi šťastný." A rychle se otočil a pokračoval ve Své cestě kolem dlouhých řad oddaných, kteří očekávali Jeho daršan. Na konci daršanu k Sobě na intervium zavolal velkou skupinu lidí, což byl pro ostatní impulz k odchodu.

Co mám nyní dělat? V tomto momentě převzala žezlo zas má opičí mysl. Místo toho, abychom si vzali do Bangalore malé letadlo a tím se vyhli třiapůlhodinové jízdě po špatných silnicích, mohli bychom jez zpátky taxíkem, který jsme objednali pro naše zavazadla. Kdybychom odjížděli až po odpoledním daršanu, měla bych šanci Sai Babovi knihu předat. Zatímco jsem v sobě tyto možnosti do nekonečna rozebírala, přispěchala ke mně paní Hejmadi a řekla mi, abych zůstala. Vysvětlila mi, že ta velká skupina, kterou si k Sobě pozval Sai Baba na interviu jsou doktoři a sestry z té nové nemocnice. Dále říkala, že Sai Baba někdy nechá zavolat ještě následnou druhou skupinku, a že tu tudíž stále je šance, že si mne po té, co ta první skupina odejde, pozve. Takže jsem zůstala sedět, zatímco mnozí už odešli, aby si udělali přestávku, občerstvili se atd. Válka nervů pokračovala. Jak jsem tam tak seděla, pokusila jsem se akceptovat vše, co by mohlo následovat, vše, co by se vlastně mohlo udát, s takovým klidem, s jakým jen to šlo a v tichosti a potají jsem si jako mantru opakovala : "Nech to být. Důvěřuj. Přijímej !"

Po nějaké době, která se mi zdála jako věčnost, se začali zas trousit lidé, aby počkali na začátek zpívání bhadžanů. Konečně vyšla ven, přesně se začátkem bhadžanů, také ta lékařská skupina a já viděla Sidnyho, jak vstává a opouští verandu. Zjevně byl toho mínění, že nás Sai Baba už neuvidí. Srdce se mi propadlo a v tom samém momentu se vynořil Sai Baba a zavolal na Sidnyho, aby se vrátil a mně dal znamení, abych šla s ním.

Oblévala mne vlna úlevy, když jsem s paní Hejmadi tak rychle, jak jen to šlo, procházela přes prostor pro daršan, který se mi zdál na míle široký. Sai Baba si stěžoval, že jsem moc pomalá, a že si mám pospíšit. Pak se mne uprostřed verandy zeptal na knihu. Vděčně jsem Mu ji předala. Pak se ptal, jak se jmenuje, jaký je její titul, a trval na tom, abych ho třikrát zopakovala, přičemž mne pokaždé vybídl, ať mluvím hlasitěji. Nakonec se mě zeptal na jména mých předcházejících tří knih a i ta mne nechal třikrát zopakovat, přičemž i u těch mne nabádal, ať mluvím nahlas, ať to může každý kolem nás slyšet. No lze dodat sebevědomí někomu, komu se stále tak moc nedostává, lepším způsobem, než jakým to dělal On?

Zatímco se tato malá scénka odehrávala, pomyslela jsem si, že tohle nyní je naše interviu : zde venku, pod dohledem tisíců návštěvníků. Když nás pak Baba nabádal do místnosti pro intervia určené, byla jsem opravdu překvapena. Vidouce mne váhající, zas mne ponoukal, abych si pospíšila. Intervium, které pak následovalo, bylo jedno z nejpodivuhodnějších, z nejzvláštnějších, jaké jsem kdy zažila. Zaprvé - badžany už začaly a byly tak hlasité, že bylo těžké, Sai Babovo laskavý, jemný hlas, jak k nám tak mluvil, i jen slyšet. Když pak byl čas klást otázky, které jsem měla poznamenané na kousku papírku, nemohla jsem najít své brýle na čtení. Po té, co jsem se je marně snažila najít, zkusila jsem dát ten soupis Sidnymu a požádala jsem ho, aby mi to hlasitě předčítal. Ale Sai Baba mi ten seznam vytrhl z ruky, a začal ty otázky Sám číst, zatímco odpovědi mumlal tak jemnňoulinkým hláskem, že jsem ho nejenže vůbec neslyšela, ale naprosto jsem nemohla ani rozumět, co říká, v mých uších duněl akorát tak zvuk a hlasy z bhadžanů. Po krátké diskusi ohledně knihy, také ohledně mých plánů na rok 1992, ohledně rodiny a dalších záležitostí, se Baba náhle otočil, a pronikavě si mne prohlížeje, hlasitě a silným hlasem zavelel :" Go and do it! Jdi a udělej to!"

Náhodou jsem pár dní před tímto interviu mluvila s jedním německým oddaným, který zmínil, že se jedna z písniček, které se zpívaly dva roky předtím u příležitosti Sai - konference v Hamburgu, zakládala na tom, co mu Baba při řekl při jednom interviu. Bylo to : Jdi a udělej to. Od té doby, co jsem jí slyšela poprvé, je to jedna z mých nejoblíbenějších písní. A teď mi dal Baba tu samou radu :"Jdi a udělej to!" S těmito slovy, která stále zněla v mé hlavě, ukončil Sai Baba naše internu, předtím mi však ještě poskytl padnamaskar. Poté pevně přitiskl své ruce na naše hlavy a dal nám vibhuti. Pak nás propustil. S lehkým pocitem závratě jsem se vracela na své místo, přičemž jsem se proplétala skrz řady sedících oddaných, které byly všude kolem. Jako vždy při interviu byla má mysl zcela vyplá, úplně odstavená, tentokrát však ještě, ještě více. Po skončení bhadžanů jsme spěchali zpět do našeho pokoje, sbalit poslední věci, abychom mohli vyrazit na naší cestu do Bangalore, odkud jsme pak letěli domů.

Když jsem se pak vrátila domů a byla jsem už schopná ohlédnout se zpět, za touto poslední návštěvou, a najít ke všemu, co se událo, větší odstup, bylo mi Sai Babovo poselství ještě jasnější. A protože by mohlo být k praktickému použití i pro ostatní, rozhodla jsem se, předat je dále. Bylo fascinující, že pár lidí, kteří u mne měli sezení, mluvilo o tom, že se stále chovají jako děti a přitom nevěděli zhola nic o mých nedávných zkušenostech a z nich vyplývajícího poznání. A někteří oddaní dokonce říkali, že pozvolna zaznamenávali, postřehovali, jak promítají na Sai Babu své vzpomínky na postoje a chování svých otců či matek vůči nim a jak na Něj často reagují, jak kdysi na své rodiče.

Obraz zmateného malého děvčátka, které nikdy nevědělo, proč a zač je trestáno, může pomoci dalším, jejichž vzorce z dětství také právě tak, jak čertíci v krabičce, čekají na to, až okolnosti, např. nějaké nepříjemnosti, těžkosti, vyvolají a spustí onu reakci. Samozřejmě, že ne všechny dětské části v ostatních lidech jsou nezbytně toho ražení, jako ta, kterou jsem s sobě samé odkryla já. Jejich charakteristika odvisí od zanalyzovaného obrazu vnitřku konkrétního rodiče a od odpovídajících reakcí, které si s sebou dnešní dospělý ponechal a přinesl ze svého dětství.

Další poznání, které během dnů znenadání svitlo, se točilo okolo otázky, proč mne Sai Baba, když jsem k Němu šla jak nejrychleji to bylo možné, ponoukal k tomu, abych si pospíšila, a i kolem otázky, proč trval na tom, že mám mluvit hlasitěji. I to totiž byl typický způsob toho, jak se mnou zacházela má matka a Swami tím imitoval její chování, abych mohla vidět, jak já ještě i dnes reaguji jako ta malá holčička. A i následující jsem začla rozkrývat : Protože mi nikdy nebylo řečeno, proč, z jakého důvodu jsem trestána, myslela jsem si později, že všichni ostatní mají pravdu a jsou v právu a že vědí - znají, mnohem více, než já. Tím pádem pro mne každý představoval autoritu. Žádný div, že jsem se vždy cítila mnohem lépe, když jsem zůstávala tichá a neviditelná v pozadí. Sai Baba mne celou dobu podporoval v tom, ukončit tento můj zvyk, zatímco mne zas a znovu vytahoval ze stínu na světla ramp, a to i přesto, že to pro mne bylo krajně nepříjemné. To poslední intervium je toho dobrým příkladem. Jak trpělivý On s námi všemi jen je, jak pomalu mnozí z nás chápou to, o čem On hovoří, a jak váhavě se mnohdy loučíme se starými vzorci, jak váhavě je propouštíme a připouštíme si, vpouštíme do sebe to, co nám stále říká, a sice to, že my všichni jsme boží, my všichni jsme Bůh . Bůh, ne nějaké hloupoučké děti.A tak tedy jsme to my, kdo se musí uvolnit a odpoutat od všeho a všech, kteří nás jsou schopni držet a také nás drží, mimo naší důvěru v Pravé Já. A jsme to my, kdo musí začít rozvíjet Sebe-důvěru, abychom u druhých, a ani u Sai Baby, nemuseli hledat potvrzení a uznání pro to, co děláme, ani pro to, kdo jsme. Protože právě on ( Sai Baba ) chce, aby každý z nás uvedl jeho učení ve svém životě zodpovědně do praxe, aby nikdo z nás nezapomněl na svou pravou identitu a také, aby nikdo z nás nedovolil, aby nám opičí mysl (za)bránila v tom, najít vedení v našem nitru. Tak můžeme učinit to, co nás Sai Baba vyzývá, abychom konali :" Buď svým vlastním guruem , svým vlastním Mistrem. To ty máš ve své nitru lampu. Rozsviť jí a bez obav a strachů jdi svou vlastní cestou "

Tak co, vezmeme si k srdci to, jak nás Sai Baba vede k Probuzení ? Budeme mít na paměti jeho volání ? A máme dost odvahy "jít a udělat to" ?

" Jdi lehkým krokem každým dnem, který je ještě před tebou
Na svém ego-já co nejméně stop zanech
Své vnitřní světlo nechej zářit každý den.
A až se bude blížit konec, pak sfoukni to jak mýdlovou bublinu
A pokračuj vpřed, bez tíže starých vzpomínek, úspěchů i proher.
Toť cesta k míru. "

Jednou z dalších metafor vyjádřil Sai Baba varování, vyslovil upozornění až výstrahu :

( Citace z knihy Opičí mysl s podtitulem Zkrocení našeho rozumu, autorka Phyllis Krystal, překlad Dagmar Štroblová :-) )

:

"Když je vzduchem napumpován kopačák, přijme tento vzduch tvar - podobu - koule. Když nafukujete balónek, může z toho vzniknout ovál, buřtík, koule. Mysl přijímá, přebírá, nabývá formu objektu, na který je nasměrována. Je-li fixována, navázána na maličkosti, bude malou. Bude-li fixována, navázána na veliké "věci", bude velkou. Jako foťák zaznamená a zobrazí to, nač je zacílena, to, nač je namířena. Buďte proto tedy předtím, než zmáčknete spoušť, opatrní .

Sai Baba neúnavně opakuje :

( Citace z knihy Sai Baba promlouvá o vztazích prostřednictvím ... )

"Stále měj na mysli, že budeš to, co myslíš. Myslíš Boha, budeš Bůh. Myslíš prach, budeš prach. Mysli Boha a staň se částí nekonečné blaženosti."

Součástí metodické části Metody Phyllis Krystal je mantra :

" Buď to Ty, mé Pravé Já, ( Bože ), kdo skrze mne celý den MYSLÍ

Buď to Ty, mé Pravé Já, ( Bože ), kdo skrze mne celý den

Cítí

Buď to Ty, mé Pravé Já, ( Bože ), kdo skrze mne celý den

Mluví

Buď to Ty, mé Pravé Já, ( Bože ), kdo skrze mne celý den

Koná

Buď to Ty, mé Pravé Já, ( Bože ), kdo skrze mne celý den

Miluje"

Mysl je přirovnávána k opici, stále poskakující sem a tam, přičemž k tomuto hopsání jí "nutí" objekty vnějšího světa, které jí natolik "učarovaly", že je chce mít. Přehlíží, že se tím chytá do pasti s velmi úzkým hrdlem úniku :

( citace z knihy Sáji Bába, svatý muž, a psychiatr :-) )

:

" O zajetí

V naší zemi ( v Indii, moje poznámka ) máme zvláštní způsob chytání opic. Postup spočívá v tom, že se přinese velká nádoba s malým otvorem a v ní je něco, co opici láká. Opice strčí do nádoby ruku a uchopí hrst toho uvnitř. Pak ale není schopna zavřenou ruku z nádoby vytáhnout. Bude si představovat, že jí někdo uvnitř hrnce drží. Pokusí se s hrncem utéct, ale je v pasti. Nikdo opici nedrží. Opice se chytila sama, protože si nabrala plnou dlaň. Ve chvíli, kdy tu věc pustí, bude volná ... " ( konec citace )

Mysl je tedy velmi úzce spojena s egem. Mysl zaměřuje vnější svět a ego jí ponouká ke chtění, přičemž slibuje, jak je jeho rozkošným zvykem a fíglem, že když se natáhne po tom, co se jí nabízí, dosáhne naplnění a spokojenosti. Tím si mysl ochočuje a zotročuje. Získává jí pod svou kontrolu, upevňuje svou moc nad ní a stává se jejím určovatelem.

Alespoň to tak tedy vypadá. :-) , vypadá to tak, ale Pravda to NENÍ. Pravda je jiná. Pravda je, že ego může velet mysli jen potud, pokud my, lidé, dovolíme. Protože jsme to my, lidé, do jednoho, kdo má schopnost i sílu "vodit" si mysl a tudíž i ego tudy, kudy je vhodné, dokonce pro nás nejlepší !

Jsme to my, lidé, každý jeden z nás, kdo má absolutně všechnu moc nad těmito opičáky, nad myslí a egem, ve svých rukou.

Jsme to my, lidé sami, kdo jednoduchou praxí bdělosti či praktikování určitých Cvičení, může ovládnout svou mysl a tím ale i ego !

Protože když mysl nebude reflektovat na lákadla, na která se jí ego snaží lapit a k sobě připoutat, dříve či později se naučí ego ignorovat a skrze praxi Buď to Ty se začne samovolně soustředit na dobro, lásku, nenásilí, nehodnocení, klid a mír a začne přebírat tyto formy, namísto forem negativních.

Sai Baba, jak je známo, radí upírat svou mysl na Boha, na tuto absolutně pozitivní, totálně bezpodmínečně láskyplnou energii, či na její formu - symbol a jméno, radí zaměstnávat mysl Bohem neustále.

( Citace z knihy Sájí Bába, Svatý muž a psychiatr, Samuel H. Sandweiss, M.D., v překladu Dr. Libuše Trávníčkové )

:
" ... Vypráví příběh chudého muže, který byl zmožen mnoha pracovními úkoly, jimiž se cítil vázán a poután. Jednoho dne potkal mudrce a ten se ho ptal, co by si nejvíce přál ? Poprosil tedy o sluhu, který by mu pomáhal. Mudrc řekl, že jeho přání splní, ale je v tom háček : sluha bude pracovat a bude výkonný tak dlouho, dokud mu muž bude opatřovat práci, ale kdyby měl být bez práce a zahálet, obrátí se proti němu a zabije ho. Ten muž se však cítil zcela v bezpečí, protože věděl, že je dost práce, aby sluhu zaměstnal na pěkně dlouhou dobu.Brzy poté nějaký člověk skutečně přišel do jeho domu a souhlasil s tím, že pro něj bude pracovat. Zpočátku byl muž schopen zajistit novému sluhovi stálý přísun práce, ale brzy - a o dost dříve, než předpokládal - byla všechna práce hotova a sluha už téměř neměl co dělat. Muž propadl panice a běžel zpátky k mudrcovi: "Co mám dělat ?" kvílel.Mudrc odpověděl: "Existuje řešení tvého problému. Až sluha dokončí veškerou práci, ať postaví před tvým domem vysoký sloup, pak ať se zaměstná tím, že bude lézt po sloupu nahoru a zase dolů. Tak ho udržíš zaměstnaného navždy."Sluha v příběhu představuje mysl. Zavedena na správnou cestu, může být mocným nástrojem. Ale necháte-li ji zahálet a bez pevného směru a kontroly, může se stát velmi nebezpečnou. Sloup v příběhu je symbolem Boha. Zaměstnáte-li svou mysl trvale Bohem, ochočíte ji a přivedete pod svou kontrolu .... (konec citace )

Pásmo (metr) na ovládání mentálních aktivit

Mysl je něco jako setrvačník. A donutit jí myslet na to, na co my - na Vyšší úrovni - chceme, aby myslela, to není zas tak snadné .... Je sice úplně nejlepší nemyslet vůbec J, ale když už myslíme, mysleme na to, co nám umožní nemyslet J A to nám umožňuje následující cvičení ...

1. Vyzualizuj nebo mysli na výsuvný metr, který je upevněn na pružině.

2. Představ si, jak celý tento metr vytahuješ. Metr představuje Tvé vědomé myšlení, které vždy měří a rozvažuje.

3. nech metr zajet zpět do pouzdra, abys omezil myšlení v jeho aktivitě

4. Polož metr na Tvou pravou stranu na znamení toho, že si chceš nad tímto ponechat kontrolu.

Praktikujte kdykoliv Vás bude mysl chtít zavádět nepřiměřeně moc do Odboček, Plánů, Snů :-)

Opravdu, Dovolíme-li denní praxí Pravému Já, v naší důvěře a odevzdání (se) Jemu, aby to bylo Ono, kdo skrze nás myslí, začne mysl ve svém hledáčku vidět nádheru, krásu, pozitivno a, a to je OBROVSKÉ, toto Dobro se tím začne ve vnějším světě také TVOŘIT ...

Je všeobecně známo, že myšlenky jsou tvůrčí silou ...

Z toho tedy logicky vyplývá, že jsme TVŮRCI ... ale i to, že je naší zodpovědností, co vytvoříme ..

Protože není v naší kapacitě, vědět, co je pro nás a tudíž pro všechny tím nejlepším, je doporučitelné nechat Vyšší vědomí, aby to bylo Ono, kdo nám "posílá" myšlenky a tudíž skrze nás tvoří. Je doporučitelné, dokud se ještě identifikujeme s malým já, osvojovat si každovteřinově tuto praxi a nechat tak Boha Samotného, ať je to On, kdo řídí a tvoří náš - a zároveň tedy i Jeho - svět a tak nás vede do Zlatého věku.

Je to doporučitelné a kdo s tím souhlasí a také to tak vnímá, má dnes již dostatek pomůcek, jak tato doporučení uvést do praxe.

Některé z nich nyní níže přikládám i já :

1) Karta "Odstavení mysli" - 2 symboly, jejichž zrakové načítávání ( budeme-li na ně koukat a nemyslet u toho, či myšlení držet zkrátka tím, že si budeme v duchu opakovat "opičí mysl, opičí mysl ..." ) bude automaticky předávat informaci nevědomí ( jehož komunikačním prostředkem s vědomím jsou právě symboly ) o tom, že mysl má být uvedena pod kontrolu myslícího,

2) + Symbol Pásmo - metr je i Cvičením, je výše vloženo

3) Praxe bdělosti =

( Citace z knihy Phyllis Krystal Opičí mysl v mém překladu )

Mnoho jmen Růže

Jeden z prostředků k tomu, jak zvítězit nad opičí myslí, které nám Sai Baba podal, spočívá v tom, opakovat dokola některé z jmen Boha, pod kterým je znám v různých částech světa. Budeme-li mysl udržovat zaneprázdněnou tímto způsobem, dopomůže nám toto její denní krocení, toto cvičení, i k tomu, abychom si začli být vědomi své Pravé identity, a navíc nám také odkryje, kde hledat opravdickou jistotu. Ta nejrůznější jména a podoby, formy, které Bůh obdržel v tolika rozličných tradicích, mohou být problémem, pokud - jak ukazuje dlouhá historie náboženských válek - bude každá ze stran pevně trvat na tom, že její Bůh má to jediné správné jméno a ten jediný správný tvar. Nesmíme zapomínat, že Božská síla je přítomna naprosto všude v celém universu a není, v žádném případě, pevně svázána jen s určitým jménem či formou. Jméno, kterým se k Bohu obracíme, nebo forma, které přisuzujeme tuto sílu, a jména a tvary, které pro ni používají jiné kultury, všechny fungují pro toho, kdo chce vstoupit do kontaktu s touto bezejmennou a beztvarou universální energií.

V minulosti si byly mnohé náboženské skupiny vědomy pasti, kterou mohou pro ty, kteří s tím nejsou opatrní, představovat jména či obrazová - ve smyslu symbolu - znázornění Boha. Proto, aby se vyvarovaly specifických jmen, používaly symboly, které v jednom obraze či v jedné konkrétní formě obsahovaly celé komplexní poselství, kterému nevědomí porozumí. Tak jsou nám jako symbol božské jiskry k mání např., dvě různé květiny, nebo pro někoho je tím názvem třeba Duch či Duše. Západ upřednostnil jako rozšířený, obecně platný symbol Růži, zatímco Východ Lotos.

Růže má mnoho vlastností, které jí charakterizují, primárně její vůni, která zůstává i po té, co růže uvadne. Z odpadlých okvětních lístků růži byly po staletí vyráběny vonné esence, které se používaly k provonění oděvů, místností i skříní. Skutečnost, že má růže trny, které jí chrání před pleniteli, má také svůj výmluvný význam. Naše pravé Já existuje dobře chráněno a hluboko v nás ukryto, prostupujíce každičkou naší buňku svou vůní. Dokud však nejsme připraveni uznat a přijmout Jeho existenci, zůstává nám nepřístupným. Tím, jak - že odstraňujeme trny - naše negativní charakterové rysy - přibližujeme se dokonalému Já, kterým odjakživa jsme, a necháváme náš život proniknout a naplnit Jeho vůní. V každém kvete ta samá růže - krásná a voňavá - a bude to dělat i nadále, i kdybychom jí dali nějaké jiné jméno. Jak to trefně zcela jednoduše vyjádřila Gertruda Stein : "Růže je růže, je růže, je růže ."

Lotus, květina, které jako symbolu pro Božské dává přednost Východ, vyjadřuje stejný význam jiným způsobem. Lotus má své kořeny v bahně rybníka, ve kterém roste. Obraz rybníka často symbolizuje podvědomí, jež v sobě má uloženo naše vzpomínky, pocity a zkušenosti, které jsme už zapomněli, lhostejno, zda jsou pozitivní či negativní. Lotus proráží vodní hladinu, kde na vzduchu a na slunci rozevírá a rozprostírá své jasné, ryzí, čisté květy, které již nevykazují žádné známky bahna, bahna, ze kterého povstal.

"Když růže, jež růží není zvána, stejnou vůni vydává .... " tak se to říká v Shakespearově Romeu a Julii. A není toto příznačné přirovnání i pro Boha, pro kterého po světě "běhá" a koluje tolik nejrozličnějších jmen, jimiž je titulován ? Máme na výběr, můžeme si vybrat jakékoliv jméno, které bychom rádi, když chceme jeho prostřednictvím udržet nepřetržitě zaměstnanou naší opičí mysl, abychom ji tímto způsobem odstavili od jejích vazeb na symboly jistoty z materiálního světa.

Sai Baba nám také doporučil, visualizovat si náš symbol pro Boha. V souvislosti s tím se však vyrojilo množství otázek. Většina jmen pro Boha měla souvislost - se týkala - Bytostí, které už v lidské podobě neexistují. Jenže Sai Baba, oproti tomu, je živoucí a viditelný, velmi zřejmý. Na druhou stranu, sám nám říká, abychom se neupínali k jeho vnější podobě, nýbrž abychom se poutali k tomu, co tato jeho viditelná forma symbolizuje : k Vyššímu Já v našich srdcích. Člověk obecně tíhne k tomu, vytvořit si viditelnou formu objektu svého uctívání, takovou, která tento objekt činí reálnějším. A dělá to tak dlouho, dokud nemůže akceptovat abstraktní koncept Boha, a sice dokud nemůže akceptovat Boha jako energii.

Sai Babovo recept na opičí mysl je : odvrátit se od vnějšího světa a obrátit se k tomu, co žije v našem srdci, to smíme pojmenovat, tomu smíme dát jméno, protože to jsme si , vč. formy, tvaru, který bychom si rádi visualizovali, sami zvolili. Ti z nás, kteří se ocitli pod dohledem Sai Baby, shledávají naprosto přirozeným, používat jeho jméno a jeho podobu, ale on trvá na tom, že to není pro všechny nezbytné. To, co je důležité je, uvědomovat si toto obracení se dovnitř a praktikovat ho. Sai Baba ilustruje toto obracení se dovnitř na příkladu s klíčem. Každý z nás vlastní klíč. Otočíme-li s ním po jednom směru, napojujeme se na svět se všemi jeho pomíjivými, prchavými symboly jistoty. Otočíme-li s ním ale v opačném směru, spojujeme se s naším pravým Já. Je jen na nás, pro jaký směr se rozhodneme.

Pojďme se tedy řídit Bábovými radami a zavrhněme, odmítněme všechny plány, které nám předkládá a podává ego. To je recept pro praktickou spiritualitu, pro praktické duchovno, které nám pomůže zkrotit nebo úplně zdolat a zvládnout opičí mysl. Tím docílíme i toho, čeho dosáhl Hanuman, a sice staneme se služebníkem Rámy, nebo jakéhokoliv jména, které si vybereme pro Boha, kterým ve skutečnosti jsme. Kdyby si tuto životní praxi osvojilo i jen nemnoho lidí této planety, přestala by být naděje na nový Světapořádek pouhým nesplnitelným snem.

( konec citace )

4) Buď to Ty ..... ♥♥♥

A tak to budeme i my a Brána Zlatého věku se nám všem otevře a ... budeme žít společně, společně porosteme, stejně tak naše vzájemné porozumění společně poroste a my budeme žít v harmonii jeden s druhým

NENÍ JIŽ NAPROSTO NIC, CO BY NÁM V TOM BRÁNILO.

To my máme veškerou pozitivní moc nad svými životy v našich rukou ... uchopme ji

NAMASTE ♥♥♥ Vaše sestra v Já♥D.

7. Vztahový manuál

pro páry
otevřené Lásce,
a tudíž i zlepšení až nápravě jejich spolužití
a všeho, co je trápí

Věnováno všem úžasným mužům a ženám, kterým jejich partnerství - manželství není lhostejné

Ve své první knize - Zpověď fascinované pozemšťanky, vysvětluji, KDO my lidé, Jsme a co všechno působí na náš vývoj, od narození až dokud dovolíme. Je zřejmé, že je to obrovské množství vlivů, přesto těmi nejzásadnějšími zůstávají naši rodiče, vychovatelé a autoritativní osoby raného dětství. Stejně tak zřejmé je, že člověk, který nepodstoupí Rituál puberty - přestřižení imaginární pupeční šňůry a objektivního zhodnocení charakterových vlastností, životních postojů, názorů a chování svých rodičů a osob, které se přímo účastnily na jeho výchově, nemá šanci jednat a vystupovat jako svobodná autonomní bytost, protože je stále pod, často nevědomým, vlivem cizích životních nastavení a také s tím spojených nepříslušných pocitů a emocí, které nerušeně plně aktivně působí naprosto ve všem, co ho potkává, co žije.

Na naší výchově se, obecně, podílí dva typy našeho programování, a sice : poučování a vlastní příklad. Následně se k tomu ještě připojují naše reakce na tyto nám předávané programy. Programy je myšleno VŠE, co nám druzí předkládají jako jejich vlastní životní zkušenosti, od myšlenek až po činy, prostě celá výchova.

Jen málo rodičů je vědomých a proto jsou jejich slova většinou v rozporu s činy, a navíc vše, co žijí, také jen slepě převzali od svých vlastních rodičů a vychovatelů, a nebo to zrebelovali, to znamená - zaujali přesně opačný postoj, takže jsou sami plni skrytých vzteků a touhy vymanit se, čehož se snaží docílit, např. tím, že své děti nutí do toho, co jim samotným, ač po tom toužili, nebylo dopřáno, a nebo i do toho, co sami dělají a co se jim osvědčilo, přičemž na opravdickou svobodu v tomto typu výchovy není místo.

Toto naprogramování se týká i samotného vztahu k Pravému Já - k Bohu a je příčinou náboženských nesvárů, rozmíšek a válek.

A přitom je to právě Pravé Já - Bůh Sám, kdo tak přesně ví, kudy má každý jeden z nás životem jít, jak má žit, aby byl šťastný on i všichni jeho blízcí a díky dominovému efektu dokonce všichni na této planetě :-)

Je to právě Pravé Já, které nás sem, do našich lidských inkarnací za účelem plnohodnotného života "vysílá" a je to právě Pravé Já, které ví, co se v kterém daném životě máme "naučit". Za tím účelem nás spojuje do vztahů.

Vztahy jsou absolutně nejideálnější lidskou učební lekcí. A vztahy partnerské - manželské jsou zas tou absolutně nejideálnější lidskou učební lekcí v této učební lekci :-)

Všichni to známe. Zamilovat se je TAK snadné. Ale milovat, to už vyžaduje výkon! Lidé se velmi často domnívají, že milují. A přesto jsou ve svých partnerstvích mnohdy tak svárliví, roztrpčení, zlí i odmítaví, že tu o Lásce mluvit nelze.

To je smutný pravdivý obrázek naší reality. Ale ještě smutnější je, že BY TO TAK VŮBEC BÝT NEMUSELO, kdyby si všichni ti, kteří porůznu trpí, uvědomili, že možná NEŽIJÍ své vlastní Pravé životy, že nežijí svá Nitra, své Přirozenosti, ale že jen a pouze kopírují či rebelují svá nastavení PŘEVZATÁ ve svém dětství.

Ta naprogramování se týkají naprosto všeho - názorů na všechno! Zvyklostí, myšlenkových forem, ustálených vzorců chování, našich tužeb a snů, a z toho vyplývajících a s tím spojených emocí, vč. hlubinných strachů, obav atd., vše ve vražených "vzpomínkách" ve svých vědomích a z největší části i ve svých Nevědomích.

Je tristní, že lidé se POUZE domnívají, že to co žijí a vyžadují, to, co prezentují a předávají, že to je SPRÁVNÉ a druhým přínosné. Že jejich požadavky i skutky jsou oprávněné a neškodlivé. Že jsou košér.

A, všichni to známe - s věkem se to nelepší :-)

Jsou-li spolu spojeni dva lidé, kteří nadále jedou po kolejích vybudovaných svými rodiči - ať již po těch s nimi shodnými, či po těch vystavěných z odvrácené strany !, - nejen že se svým rodičům nápadně podobají - a to opět i v tom případě, že jsou zjevně jejich pravými opaky! Protože to je jen zdání, stejně jako je třeba rubem vzteku sebelítost, je náš projev, dokud není pod vedením Pravého Já, pouze jednou stranou mince, jejíž doplňující část si ale tak jako tak neseme v latentním stavu v sobě, a je jen otázkou času, kdy se zaktivuje, ostatně mnoho lidí to předvádí celý život - plácání se mezi kopírováním a rebelováním svých vychovatelů - ale také jsou stále v jejich područí, a to i kdyby oni rodiče již nebyli mezi živými! To je dokonce ten horší případ, protože zde často uplatňují moc výčitky a zkreslený pohled na zesnulého. Jsou pod jejich vlivem a, a to je fatální, jsou pod vlivem touhy být svými rodiči milováni, a dokud tento problém nezpracují, nebudou nikdy schopni spočinout svobodně v Tady a Teď a budovat svůj život z pozice sebevědomého jedince.

Lidé, kteří žijí převzaté cizí vzorce, sami v sobě celý život bojují. To je pochopitelné. Je zde v rozporu Duch s egem a to zákonitě vyvolává boj. Na viditelné úrovni pak negativní emoce, tlaky, a psychické nemoci, stejně tak nesoudná ego- potřeba seberealizace a ego-aktivita ve vnějším světě všeho druhu.

Tohle je tragédie našeho světa. To, že ambice potlačují Lásku. To, že sebe-ego-uplatnění likviduje cit. To, že minulost plynně ignoruje přítomnost a tvoří děsivou budoucnost.

A přitom by stačilo tak málo!

Dám příklad :

Petr s Petrou jsou manželé už asi 5let. Nežijí úplně v souladu, ale dosud je mezi nimi tolik úcty a Lásky, že si uvědomují, když si ubližují a za způsobenou bolest se dokážou partnerovi omluvit. Přesto těch omluv nějak přibývá a i díky dalším a dalším okolnostem, které se dějí, ztrácejí na věrohodnosti. Mají již malé děcko, Honzíka. Paní Petra je s ním na mateřské, znavena péčí, kterou její maličký vyžaduje, nemá ani pomyšlení na sexuální život. Petr to chápe, ale přesto už vnitřně žhaví. Do toho hypotéka, v práci kolegové bez závazků, kteří ho pořád někam zvou, není snadné odolávat pokušením ponocování a svobodné bezstarostnosti, tenhle měsíc navíc bude bez stravenek, i u nich v práci se šetří, v posilovně nebyl už přes 14dnů, Honzík teď v noci pořád řve, Petra je unavená ....

Jak si s tímhle má člověk poradit, že ?

A to je ten z velmi lepších a jemných příkladů! Běžná praxe je, i proto, že lidé extrémně dlouho přehlížejí partnerské neshody, mnohem drsnější. Běžně lidé v okamžiku, kdy dorazí na terapii, už řeší úplně vše, jsou předráždění a na konci sil, vynerveni a úplně grogy :-)

Navíc dnes se velmi zřídka setkávají v manželstvích lidé bez předchozích partnerských zkušeností. Proto je, SAMOZŘEJMĚ, je-li člověk v již několikátém vztahu či dokonce manželství, za účelem toho, aby bylo jeho současné, jak on sám jistě pevně věří, poslední partnerství, plně funkční, pozitivní a naplňující, NEZBYTNÉ zpracovat i všechna partnerství předchozí. Už v těch se projevovaly naše převzaté vzorce a programy a všechna zanechala pevné, po odstranění volající, otisky v našich vědomích a, a to PŘEDEVŠÍM, v našich nevědomích.

Akademická obec hodně sází na komunikaci. Já na ní nespoléhám skoro vůbec. Lidé, kteří mluví dvěma vzájemně cizími jazyky, jsou unavení a nežijí své Pravé životy, se spolu dlouhodoběji nedomluví, ani kdyby se přetrhli. Nemohou ! Mohou si porozumět! Mohou se dozvědět rozličné osobní = proč taková (re)akce - důvody svých chování, ale napravit je tímto způsobem nemůžou. Naopak, taková otevřená komunikace je často spíš spouštěčem podprahových pocitů odmítání, neschopnosti, méněcennosti, marnosti a mnoha dalších, které se pak v jednání projevují jako podrážděnosti, vztahovačnost, panovačnost a mnohé další. Komunikace je vynikající vztahový prostředek pouze pro páry dvou dospělých lidí. Ale plnoletost a pokročilejší věk nemají s dospělostí nic společného. Dospělým je ten, do svého života přijal Pravé Já, a zbavil se vnitřních pout, strachu a ( z ) odmítání a vymanil se z pout karmy. Nikdo jiný :-)

Takže, jen málo kdo je dospělý.

Ale každý je v pozici dát svůj ( partnerský ) život do pořádku. Jistě, jsou i páry, které žijí v harmonii a také ty, které krutá vztahová temna nějak přečkaly a "přepluly" na druhý břeh společně zestárnout. To, že měli buď takové partnerské štěstí, a nebo to, že se jim podařilo krize zvládnout, má své vlastní hlubinné důvody a tací také nepotřebují takovýto manuál. Ten je pro ty, kteří se trápí, ale osud jejich manželství jim není lhostejný.

Jako např. Petr a Petra. Když se k jejich příběhu vrátíme, je nasnadě konstatovat, že mají nejvyšší čas na návštěvu psychoterapeuta. Fundovaný terapeut by si je na první sezení pozval oba dva, spolu. A prostě by je poslouchal. Už tak po čtvrthodině - dvaceti minutách, by "viděl" primární zdroje problémů, za hodinu, což by měla být přibližně doba tohoto prvního sezení, by měl již odkrytou celou "kostru", takže na konci prvního setkání by jim, každému zvlášť, soukromě, dokázal ozřejmit nejdůležitější postřehy a navrhnout terapeutické postupy. Manželé musí počítat s tím, že terapie je proces a dokonce i s tím, že většinou není hrazený zdravotní pojišťovnou. Taktéž si musí být vědomi toho, že bez vlastní upřímné snahy po nápravě, kterou převedou v čin tím, že budou praktikovat to, co jim terapeut navrhuje a určuje, že bez toho se trvale nic pozitivně nezmění, a i toho, že každý z nich bude nejspíše potřebovat jiný čas i prostor na své vlastní léčení a že tato Cesta si vyžádá i zvýšenou nutnost soukromí, trpělivost a toleranci.

Ale tak už to prostě je.

Život je otázkou priorit, a sezdali-li již se dva lidé, kteří neměli před vstupem do manželství vyřešenou minulost, bude na ně ta tak dlouho doléhat a naléhat, dokud se s ní nepopasují.

PROTOŽE, jak jsem řekla na začátku - DOKUD se v sobě samých nezbavíme našich předprogramování z dětství, nejednáme svobodně, nejsme to my a probíhá v nás vnitřní zápas o Pravdu, který se projevuje krom jiného právě i uzavíráním nevhodných partnerství, či minimálně odkrytím slabin partnerství relativně dobrých.

A čím dříve se manželé rozhodnou o nápravu situace, tím lépe !

Přehlížet, ignorovat či dokonce popírat neshody a problémy, to nikam nevede. Snad jen do nepříjemných konců a bolestí.

Možná se ale i přese všechno výše řečené stále stejně ptáte, jak pozitivně může na vaše manželství působit to, že se vnitřně vypořádáte se svými rodiči a vychovateli ?

A B S O L U T N Ě !

Opravdu ABSOLUTNĚ. Krom toho, že tím velmi zapracujete na své karmě, eliminujete jí a tak se automaticky očistíte a zaléčíte, což se v reálu projeví mnohem vyšší vstřícností, ochotou, nasloucháním, klidem a mírem a mnohem menšími obavami, strachy a paralýzami, automaticky pod vedením Pravého Já všechno uvolněné místo zaplníte pozitivními vlastnostmi a nastaveními, díky čemuž ještě více zvýšíte Vaši sebedůvěru a sebehodnotu, což zas přirozeně umenší Vaši potřebu konfrontací, úkrytů, útěků, tajností, i touhy po "zakázaném" ovoci a rozptylování "nedovolenými" lákadly.

Jednoduše řečeno, když se, pod vedením Pravého Já, zbavíte toho, co Vás, zatímco Vám to způsobuje nesnáze a těžkosti, bolesti a zranění, setrvačně žene životem po nějaké cestě, a nastoupíte na pro Vás přichystanou Cestu, kterou Pravé Já celou dobu moc dobře vidí J , Váš život a s tím i život Vašeho partnera rozkvete a zavoní !

Určitou podmínkou úspěchu je však a právě ochota OBOU partnerů k sebeanalýze a sebepráci, k terapii.

Možnost úspěšného pozitivního rozuzlení utrpení v partnerství je tu jak v případě, že bude sebepracovat jen jeden z páru, tak v případě, že se do sebeléčby ponoří oba. Vzhledem k náročnosti terapeutické cesty bude ale mnohem náročnější, zůstane-li všechna práce jen na jednom z dvojice. Ten se tak může potýkat s nejrůznější skepsí, až se prostě, např. kvůli velké časové náročnosti, jemu nedostatečným dílčím úspěchům, určitě pro nenaplněné třeba i skryté očekávání a pro stále ještě mnoho osobních aktivních jemu nevlastních naprogramování, a tudíž i kvůli žárlivosti, závisti, zloby a chtění, a také prostě z nedostatku důvěry, odevzdání, přijetí, vzdá a možná už před KONCEM - metou své poutě, protože jí NEVIDÍ, udělá čelem vzad a dovolí definitivu.

Rozhodne-li se pro léčení jen jeden z dvojice, je jednoduše zvýšená pravděpodobnost, už jen proto, že nezájem druhého o nápravu JE JASNÝM PROJEVEM EGOISMU a zlovůle, že vnější podmínky a odlesky zmaří jeho úsilí a on podlehne trudomyslnosti a nad svým partnerstvím, jak se říká "zlomí hůl".

Prostě opravdu, v tomto případě snahy o zachování manželství, může ve větší míře, dojít k nejrůznějším situacím, které vyústí v rozvrat manželství, v lepším případě v rozluku. Nakonec možná i v rozvod. Což bude, velmi mírně řešeno, obrovská škoda, každopádně to bude projevem ega a nelásky. V tomto případě především toho z páru, kdo odmítl uzřít a překročit svůj stín.

A OBROVSKÁ úcta a poklona každému, kdo šel -jde Cestou osamoceného odmítnutého - odvrženého, opuštěného, odstrčeného, aniž by se VZDAL - víry, lásky, a naděje bez očekávání, zatímco bděle pozoruje situaci, ale plyne s během událostí tiše a pokojně, pokorně, vědomě, jak by spal, s jistotou správného načasování a božího vedení, pod nímž jak koná, tak nekoná. Každý takový je požehnaný a úspěch v podobě, která je pro něj z Vyššího pohledu nejvhodnější, se DOSTAVÍ. VŽDY ! Takový bude odměněn, a nikdo a nic to nezmění.

Stejně tak nikdo a nic nezmění ani to, že ten, kdo ještě stojí jen před svým stínem, a třeba ho zatím i odmítá vidět, že takový mu stejně neunikne a dříve či později skrze něj BUDE MUSET projít. Ve všednosti to znamená, že život už mu, jednou či opakovaně, dokud se sebou konečně nezačne něco dělat, připraví takové, iluzí - májou, skryté podmínky, identické s těmi - na úrovni učební lekce identické - ze kterých slabošsky utekl, jen ve finále, ještě horší, náročnější, utrpení plnější.

Tak to prostě je, to není pomsta, to je kosmický zákon Lásky, nikdo nechce nikoho trestat, ubližovat, jen učit, učit, učit. Vést do Lásky. Že člověk mnohdy místo uvědomění potřebuje utrpení, to už je jeho (ego)vůle.

Protože jen ego bere a zapomíná, zatím co Láska dává a miluje. A milovat, to znamená snažit se! Do manželství vstupují dva svobodní lidé. Na manželství jsou dva. Proč se lidé běžně domnívají, že na řešení konfliktů a rozporů stačí jeden ? :-)

Ale tato knížečka je věnována těm párům, ve kterých vzaly zodpovědnost za svůj vztah do svých rukou oba dva partneři.

Párům, které jsou úctyhodné a kterým já právě touto brožurkou úctu prokazuji.

Jsem ráda, že existujete ! A všem vám přeji toho pro Vás nejlepšího a nejvhodnějšího psychoterapeuta.

Budu-li to já, :-), těším se na Vás !

Vaše Dagmar Štroblová, ♥D.

NENÍ NIC, CO LÁSKA NEPŘEKONÁ

Tato publikace je majetkem paní Dagmar Štroblové

Její šíření, a to jak jí celé či i jen jejích dílčích částí, komerčním, ale ani nekomerčním způsobem, není dovoleno.

Pro zájemce je k pořízení u autorky

© Dagmar Štroblová, © Phyllis Krystal, všechna práva vyhrazena

Velmi důležitý, vpravdě často nezbytný doplněk Cvičení Medoty - kartičky Symbolů

Phyllisiny Karty symbolů ( Phyllis Krystal Symbol Cards )

Každé "Cvičení" uvedené v Pracovním sešitě - Manuálu má SVŮJ VLASTNÍ SYMBOL

Phyllis tyto Symboly = komplexní univerzální celosvětově plošně platné a funkční nejvyšší a zároveň nejhlubší Zprávy od Božského Já nevědomí každé jedné bytosti planety Země, uspořádala do přehledného malého sumáře - kartiček velikosti A6, a umožnila tak každému praktikujícímu mít stále při ruce úplnou infobanku pokynů a realizace potřebného úkonu - zklidnění, uvolnění, rozhodnutí, ochrany atd ...

Jak již jsme řekli, symbol je komunikační prostředek s nevědomím. Nevědomí nás řídí z toho absolutně největšího dílu. V podstatě stále potřebujeme předávat nevědomí fungující pokyny. To lze výhradně formou symbolů. Nevědomí je totiž velice prosté. Primitivní, dá se říci. Rozumí jasným, nekomplikovaným sdělením. Nevědomí potřebuje, aby nám mohlo sloužit, prostou, jasnou zprávu, co má dělat.

Božské Já seslalo Phyllis ( krom jiného ) 15těchto Zpráv, vhodných pro naprosto každého člověka, Zpráv, které působí i bez průpravných tréninků a příprav, Zpráv, které pozitivně motivují a přeprogramovávají osobní i kolektivní nevědomí, a to záhy.

Je doporučitelné, naučit se je běžně používat, načítávat je očima, okny do"Duše", a pouhým pohledem tak předávat svému nevědomí pokyn pro absolutně pozitivní, Božským řízené vnímání - konání.

Každá kartička má své jméno a je plně popsána - vysvětlena v Pracovním sešitě

Napište si o Pracovní sešit - manuál ke knihám o Metodě Phyllis Krystal. Po vzájemné domluvě Vám jej velice ráda zašlu :