Tvořit se rád různě

12.01.2018

My všichni JSME tvůrci. Svých životů, všeho. Lidé, kteří si svého vlastního tvůrcovství nejsou vědomi, se o něm musí dozvědět, co však také musí slyšet je, že je více způsobů, jak si svůj svět tvořit.

Základním a obecně ale také nejvíce praktikovaným tvořením života je tvoření zcela nevědomé. Tvoření přetahováním z minulosti do budoucnosti bez využití transformační Příležitosti prostého Tady a Teď. Tedy tvoření, kdy nejsme ve spojení s Já, nepoužíváme nám všem vlastní duchovní sílu ani neinstruujeme své nevědomí a jen tupě, pudově a setrvačně, vycházeje z minulých zkušeností a výsledků i důsledků všeho, co nás a druhé potkalo, vycházeje z ega a tak i z obrovské škály strachů, také však, a to fascinujícím způsobem silně, z názorů, požadavků, přání, pokynů, příkazů a představ svého okolí, prostě ve starých kolejích jedeme dál.

Tímto způsobem den za dnem, slepě, roboticky, upouštíme svou životní energii, rezignujeme na své vnitřní nastavení, určení života a až toho bude dost, unikne z nás poslední síla a my vydechneme naposledy.

Dalším způsobem tvoření našich životů je ego-mysl přání, takže i ono tak často nabádané vnitřní snění, představy, které si, a i druhým, plníme svými aktivovanými magickými schopnostmi. Umíme udělat čárymáryfuk a sobě, nebo dokonce někomu jinému, něco přitáhnout do života. Vyžaduje to jistou průpravu, a vzhledem k tomu, že materializujeme to, co toužíme mít díky našemu chtění, může být tento způsob tvoření a realizace, snění, v dokonce přímém rozporu s nejvyšším dobrem všech. O tom, že takovéto tvůrcovství je, navíc, a to velice často praktikujícími dokonce, a to až varovně a děsivě, zneužíváno, netřeba dál hovořit.

Prostě, kdo tvoří skrze ego-touhu, může a často také udělá ošklivou neplechu a nadělá pořádnou paseku.

TO ALE NEZNAMENÁ, ŽE NEEXISTUJE ZPŮSOB, JAK TVOŘIT ČISTĚ A POZITIVNĚ, OPRAVDOVĚ.

Tento způsob tvoření je způsob třetí.

Je to ta praxe, kdy "toužící" nechává, napojen na Ně, Pravé Já plně vést a transformovat svůj život, přičemž takto přiváděn ke svým Pravým určením, zažívá, že jeho cíle a sny jsou zároveň přiváděny k němu.

TAK nemusí nic vymýšlet, snít myslí, hlavou, představovat si egoistickou obrazovou vizualizací, zaměřovat se na cíl svého chtění, udržovat pozornost na tom, co si žádostivě přeje atd., nýbrž se prostě, plně uvolněn, "dívá na film o sobě a všem", který se ve vhodných chvílích, o meznících a když o to, lhostejno z jakého důvodu, požádá, před jeho vnitřním zrakem odvíjí. Takto jasně ví, co je pro něj nejlepší, co je pro něj připraveno, jaký je Nejvyšší Potenciál, který se, dovolí-li to STANE.

Takovýto tvůrce si vše nechává "přijít", důvěřujíce svému Pravému vedení a Jeho načasování i Jeho, TEDY jeho !!! ( MY JSEM BŮH ) výtvoru samotnému.

Tímto způsobem tvoření si tvůrce navíc osvojuje hlubokou důvěru ve své vnitřní vedení, tedy v Sebe a samovolně eliminuje strach i další egaprojevy.

A je to TENTO ZPŮSOB tvoření, který jediný je správný a proto doporučitelný.

LIDÉ, SAMOZŘEJMĚ , že všichni máme v životě pro sebe připravenu radost, naplnění, hojnost, a těšme se jak malí na to, a z toho, jak realizujeme naši přirozenou kreativitu, tedy tvůrčí energii. Buďme k blaženosti šťastni z toho, že buď už děláme, a nebo, půjdeme-li za tím Pravou Cestou, až doba dozrajeme, dělat budeme to, co nás k totálně baví, co v pravdě milujeme, a i z toho, že jsme za to adekvátně oceněni, ale nesněme v tom nesprávném slova smyslu o tom, co to je.

Raději "objevme" Sebe a v napojení na toto Já transformujme své nitro, nevědomí. Léčme se a uzdravujme, čistěme a TAK zvyšujme své vlastní vibrace, které už samy! zaručí, že si nás náš sen sám najde a nechá nás ho fascinujícím a fantastickým způsobem a to už i za jeho současné realizace, rozvíjet a projevovat. Ony naše vysoké vibrace již samy zaručí, že "uvidíme" naše pravé ořechové a budeme se z něj úžasně radovat a tak je dál tvořit. Nechme si do vnitřní představy a z té pak do vnějšího světa "přijít" svůj život a tak mu dejme synchronicitu, hloubku, radost i naplnění a hojnost.

Všechno už je pro nás připraveno. Náš životní plán i jeho kulisy i nástroje jsou předem známy. Ale všechno má svůj čas. A JEDINÝ, NA KOM ZÁLEŽÍ, jak brzy se to VŠECHNO, všechno pro nás nejlepší, bude moci projevit, jsem já, každý jeden z nás, každý jeden z nás sám za sebe.

TO JE PRINCIP TVŮRCOVSTVÍ, TO JE P R A V É TVŮRCOVSTVÍ.

Kterého bude muset, jednou, docílit každý. Je tedy v zájmu jedince, úplně obyčejně v jeho vlastním zájmu, vyhnout se nepravým způsobům tvůrcovství a vrhnout se na to jediné Pravé ...

Na to jeho, Jeho

Příště se rozepíši konkrétněji o tom, jaké úskalí, pro jedince potažmo svět obecně i konkrétně, má tvůrcovství prostřednictvím jeho dvou prvních typů, v čem je jejich až fatální nebezpečí a co všechno mohou způsobit, tedy proč nejsou absolutně doporučitelná a vhodná.

namaste

Dagmar Štroblová, ♥D.