Stop myšlení!

Stop myšlení!

Dneska už jsme to dotáhli tak daleko, že zdomácněl výraz "overthinking". Prostě přemýšlíme nad míru. Přitom je největší pravdou, že my musíme svou mysl dostat pod svou kontrolu. A to je ale strašně těžké!

Zkusili jste to už někdy? Nebo to dokonce zažíváte? Být a mít prázdnou hlavu? Dlouhodoběji prázdnou hlavu? Pořád nepřemýšlet? Nevymýšlet?

Obecně rozlišujeme dva typy mysli:
1) Opičí mysl
2) Božskou mysl ( někdy také nazývanou "Univerzální" )

Ta první - opičí - ta skáče z myšlenky na myšlenku, kdes čeho se chytne a odmítá to pustit. Hromadí příběhy a tvoří scénáře, vyrábí konstrukce, které nás pak ego nutí realizovat. Opičí mysl má svůj domov v hlavě. Často napadá mozek a svádí jej k falešné logice, k chybným úvahám. Snaží se připoutat si k sobě i nás a tak nás odvést z přítomného okamžiku a od prožívání našeho života.
Opičí mysl miluje ego a ego miluje opičí mysl. Spolu jsou dvojka k pohledání. Krmí nás strachy, ochromují nás "co kdyby" a namlouvají nám o nás samotných a o všem možném nekonečně nesmyslů.

Opičí mysl obrací naši pozornost k tomu, co ona s egem chtějí, abychom viděli, slyšeli, četli, vnímali.

Opičí mysl se živí naší životní energií. Má schopnost nás paralyzovat a dostat do deprese. Nesnáší lehkost bytí, klid, nesnáší Božskou univerzální mysl. Z naší důvěry v Boha má osypky.

Božská mysl nám oproti opičí mysli nikdy nic nenutí. Proudí námi tiše a projevuje se jako moudrost, vědění, okamžitá vnuknutí, samovolná mluva, spontánní konání, nebo třeba jako naslouchání vnitřnímu hlasu. Jednoduše je PROJEVEM našeho nám všem společného JEDINÉHO Pravého Já v nás.

Neznamená myšlení-rozmýšlení-vymýšlení, nýbrž bytí! Je jedním z nástrojů našeho vnitřního vedení, je projevem Boha, kterým JSME.

Ví, co je pro nás vhodné "myslet" a to nám posílá. Sama v nás pak rozvíjí "myšlenky", které nám přinesla. A tak utváří naše vjemy, postoje, dokonce samozřejmě i to, jak se momentálně cítíme, jak jsme motivovaní, jak jsme jsme v důvěře, odevzdání a přijetí.

Božská mysl námi neproudí, když si máme od všeho odpočinout ani když je třeba poskytnout všemu čas ke zralosti.

Ovšem!, to právě jsou chvíle, na které číhá mysl opičí. Ta nás nechce nechat "prázdné", tak chce úřadovat a ovládat nás.

Tedy je na nás, aby toho nedocílila, je na nás, abychom naopak my ovládli jí.

Jak to udělat ?
Praktikovat.
Co a jak jsem kdysi z části sepsala zde :
https://dagmarstroblova.webnode.cz/vsebrozurka-22/

( najdete na té stránce pod : 6. Opičí mysl )

Příslušná kartička poroučející našemu nevědomí, aby naše mysl okamžitě pustila to, na co zas zrovna nevhodně myslíme zde :