Práci nech v práci.

A dnes jeden dávný, ale zatoulaný status. Jenže sem patří, takže vkládám :

A téma "Práce" do třetice, nyní ale tedy úplně přesně na ten její svátek.

I když zjistíme, jak a kým jsme ohledně práce přednaprogramováni a od všech nám nevlastních, uložených programů, tedy tvrzení, názorů, myšlenkových forem, prostě nastavení se odpoutáme a následně také ony programy samotné zničíme, přičemž v tomto procesu na jejich místo ještě doplňkem vložíme nové, pro nás nejvhodnější "programy" ve formě symbolů, které nám za tím účelem jako pro nás nejlepší "podalo" Pravé Já, stále tu existuje riziko, že, budeme-li nyní slovo práce používat jako synonymum pro zaměstnání, že se po skončení pracovní doby nedokážeme zcela zbavit myšlenek na práci, ze které právě odcházíme. Tedy si své zaměstnání neseme, minimálně v hlavě, s sebou domů. A to není dobré.

Protože v životě má všechno své správné místo a čas. A jen, zachováváme-li rovnováhu, cirkuluje v nás naše energie správně a vše se daří nejlépe, jak může. Prakticky to znamená, že jsme vždy na místě, kde se nacházíme, cele plně přítomni, bdělí, nesoustředěně soustředění na přítomný okamžik. Zvládáme CELÍ zůstávat v Tady a Teď a tomu, co právě děláme, kde jsme, s kým jsme atd., dáváme plnou pozornost.

Takto být ale můžeme jen, pokud nejsme ani ždibcem sebe sama zaměřeni na nic jiného, krom toho, co se PRÁVĚ děje. Abychom takovéhoto potřebného od všeho ostatního odpoutaného stavu docílili, musíme se zcela stáhnout z toho, kde ještě mimo náš přítomný okamžik ulpíváme.

A to NENÍ snadné. Obzvláště v případech, kdy má to, co si stále dotírá o naši pozornost, pro nás význam. Čím je ten význam větší, tím hůře se nám to opouští.

Paní Phyllis Krystal ve své požehnané Metodě novodobé hlubinné psychologie pracuje se symboly, a tím úplně nejdůležitějším je Cvičení "Osmička".

A právě toto Cvičení je absolutně účinné na to, nechat za sebou vše, co právě není aktuální a dokázat se jakoby přemístit z jednoho prostoru, z toho, který jsme opustili, do druhého, do toho, kam míříme. Konkrétně : sbalím si pracovní stůl, zvednu se, zasunu židli ke stolu a odcházím z kanceláře. Zdravím kolegy, kteří ještě zůstávají, zavírám hlavní vchodové dveře. Do tváře se mi opře sluníčko, vítr, sníh, déšť ( doplňte si ), dle momentálního počasí a já vím přesně, kam se vydávám - domů, do obchodu, supermarketu, na zastávku MHD ... Nadechnu se, vydechnu ... a mám Příležitost, ÚPLNĚ ZAPOMENOUT, že jsem ještě před chvílí setrvával/a jinde, a s tím i na to, zda - že tam mám něco rozdělaného, co všechno se tam seběhlo, jak příjemné / nepříjemné to bylo, co to mně, pro mne způsobilo ? Atd ... Teď, v tomto momentě, kdy opouštím vše, co se od okamžiku, kdy jsem do prostoru, ze kterého právě odcházím, dělo, mám Příležitost nechat si toto všechno retrospektivně proletět hlavou a víc se k tomu, minimálně do okamžiku, kdy se do zaměstnání znovu vrátím, nevracet. Jakoby to zapomenout. Odstrčit to od sebe tak moc a tak trvale, že to na mne mezitím, co v zaměstnání nebudu, nebude dorážet.

Jak toho docílím? Jednoduchým způsobem. Praktikováním triviálního, ale geniálního Cvičení "Osmička", jehož princip spočívá ve spočívání v našem vlastním osobním kruhu a současně ve vymezení druhého kruhu. Který náš kruh nenarušuje, pouze se jej dotýká! Když v jeho středu je pevně ukotven náš symbol na Práci. Tento kruh je vytvořen proti tomu našemu. Kruhy jsou světelné a po jejich obvodech obíhá nádherná neonově modrá barva, vibrace odpoutání. Má přesně daný směr svého toku i účel a její pohyb po kružnicích se nazývá "osmičkování". Osmičkováním se od toho, co máme uloženo v protilehlém kruhu odpoutáváme, a pozvolna, a čím více zkušeností s osmičkováním máme, tím rychleji, to téma zcela opouštíme, ve svém nitru to necháváme za sebou a uvolňujeme se a otevíráme tomu, co máme před sebou ...

O Cvičení "Osmička" zde: https://dagmarstroblova.webnode.cz/vsebrozurka-22/

Vím, že za tu osmičkováním dosaženou svobodu a pohodu to stojí!

Jojo, je to práce, ta práce J Ale že je základním lidským projevem, zaslouží si, abychom ji měli rádi a my si zasloužíme, aby se nám v ní a s ní líbilo.

Nebo máte jiný názor?

Těším se na všechny Vaše názory.

namaste

Dagmar, <3D.