Já CHCI!

Já CHCI

Všichni jsme zodpovědni za své potřeby. Jinými slovy všichni jsme zodpovědni za svou rozlišovací schopnost, za svou moudrost a za svá ega. Ega chtějí, to je jejich přirozenost. Lačnost, chtivost, chtění, nenasytnost, žádostivost atd., jj, to je ego, krom jiného. Jenže řídit se našeptáváním eg je pošetilé a dětinské.

Dnešní dobu lze přirovnat k závodu. Jsou to takové "pretěky" jednotlivců a skupin. V předbíhání se, v dobíhání se, v přelézání se, v podlézání se, a taky v úniku před Sebou Samým.

Úprk za vnějším potěšením, hon na vnější nabídku, soutěž v zalíbení se i v samolibosti.

Staré dobré "všeho s mírou" je k smíchu, re-klama ( dokola se opakující klam ) všudystále přítomna, nabádání k tomu, jak máme vypadat, co nezbytně potřebujeme a bez čeho se v žádném případě neobejdeme, a to s protimluvem vůči před chvílí tvrzenému i v méně než denním intervalu, jsou našimi odevšad se do nekonečna vynořujícími mementy. Varování kdy a proč jsme či budeme autsajdři se na nás zubí z médií, ze zájmových kroužků, z rozličných klubů, z výkladních skříní, z akčních letáků super a hypermarketů, ze stránek e-shopů.

Nepřetržitě jsme pod enormním tlakem trhu a jeho přesvědčování o našich objektivních potřebách. Kde kdo se nešťastně hroutí pod krutými varováními samozvanců o tom, do jaké sociální, ekonomické, politické a kdo ví jaké společnosti a sféry prostě musí! patřit, a jaké vnější znaky těchto postů musí vlastnit a prezentovat.

Mnoho lidí trpí nepřetržitě strachem, aby nebyli "vyhozeni z kola ven". Strach z vyobcování a nedostatečnosti převálcoval zdravý rozum.

A tak, každý po svém, už skoro ignorujeme své opravdové subjektivní potřeby.

Necháváme se zlákat pozlátky a cetkami prodejců a obchodníků, necháváme se zlomit posměšky rádoby úspěšných a pravidla určujících a skoro zapomínáme na svůj vlastní vkus a zdravý rozum.

Skrze apel otrokářů na naší dokonalost k jejich obrazu, jsme ve spárech lačnosti. Díky nízkému sebevědomí a osobní nejistotě je dnes kde kdo ve spárech chtění.

: "Chtění může být přirovnáno k tasemnici, která chtivě požírá vše, co její hostitel jí. A i tak, lhostejno, kolik toho sežrala, zůstává neuspokojená a hladová. Chtění je takový parazit, kterého krmí jeho hostitel." ( citace z knihy P.Krystal Vymanit se z pout karmy v mém překladu )

Proto navrhuji, abychom si každý z nás pořídili barevní papír v barvě, kterou máme s "já CHCI" spojenou a začli si na něj zapisovat všechno, co CHCEME - materiální i nehmotné.
Jako u všech jiných myšlenkových forem, nám nevědomých vzorců a přednastavení, i tady se tak ozřejmí program, nejspíše programy!, kterých se musíme zbavit a, a to hlavně, které musíme nahradit!

: "Stejně jako všechny ostatní negativní pocity či vlastnosti musí i každé jedno "chtění" být nahrazeno pozitivní, protikladnou vlastností. Která to ale je? Velkorysost, připravenost se dělit, ohleduplnost vůči ostatním? Každý o tom máme své mínění, a proto prosme, s pomocí "Májky", aby nám Vyšší vědomí sdělilo, jaká vlastnost je ta pro nás pravá. Hluboce ji vdechujme a vydechujme chtění, které ztělesňovalo záplatu přinesenou z minulosti." ( citace z knihy P.Krystal Vymanit se z pout karmy v mém překladu )

A konkrétním nás chtěním omezujícím programům příslušné symboly samozřejmě minimálně měsíc osmičkujme! Rituál odpoutání se už pak Sám postará o to, abychom dostali a přijali náš pro nás nejvhodnější nový program, který bude vložen do našeho nevědomí, odkud nás pak už záhy bude přirozeně vhodně a ve všech slova smyslech pozitivně, určovat.

Možná to pro každého nezní úplně jako lambáda, možná to někoho děsí, zabere to čas, bude to fuška. Hlavně - budu se tomu věnovat na úkor svých libůstek! Možná! Ale když to vykonáme, pomůžeme sobě i a tutti! Tedy všem!

Je nejvyšší čas, přestat existovat egoisticky.

namaste