Bůh NIKDY netrestá!
Bůh NETRESTÁ !
Bůh netrestá! NIKDY.
Mnozí, hlavně starší ročníky, jsme zvyklí na tresty všeho druhu. Avšak nejstrašnější, nejvíc bolestivé, ty, co zanechají nejhlubší rány na srdíčkách, vždy byly a budou tresty, které nám ukládají naši rodiče.
Rodič. Pro dítě milující absolutní. Dítě přišlo čerstvě od Boha. Od svého "nebeského" rodiče, který NIKDY netrestá, "jen" absolutně láskyplně vede. Proto dítě nevědomky očekává, že teď i jeho pozemský rodič je plně vědomý. Že i on je naprostá Sebevědomá, Sebejistá Láska znalá své Hodnoty. Dítě ani nenapadne, že by svým pozemským rodičem nebylo VĚDOMĚ milováno. Dítě tedy absolutně nepředpokládá, že by mohlo být lidským rodičem vychováváno jinak, než dokonalým příkladem, podporováno ve vlastním vývoji.
Jenže pozemští rodiče, až na pár výjimek, nejsou osvícení. Naopak, jsou zahlceni svými vlastními jim nevhodnými programy. Tedy nejrůznějšími neprogresivními názory, myšlenkovými formami, vzorci a vlastní dřívější i současnou negativní karmou. A z toho vyplývajícími předpojatostmi, předsudky, úsudky, strachy a odmítáními. Prostě, většina lidských rodičů je extrémně, vědomě i nevědomě zraněná a zmatená a TUDÍŽ NENÍ SCHOPNA, a určitě ne STÁLÉ, bezpodmínečné Lásky.
A kdo není kvůli svému negativnímu přednastavení schopen milovat Božsky, nebude takto milovat ani své děti. Naopak, bude je různě a různě drsně usměrňovat. Bude je trestat.
Trest, nenechte se mýlit, vůbec nemusí být fyzického charakteru. A nemusí to být dokonce ani bolestné verbální sdělení či příkazy. Často stačí úsečný pohled, poznámka skrze zuby, hluboký nádech! a dítě to zaráží, znejisťuje, mate a bolí. A přestává si věřit. Začíná se považovat za špatné. Protože přeci, kdyby s ním něco nebylo v nepořádku, jeho RODIČ! by ho nijak netrestal....
Dítě neví, že jeho rodič sám nic neví ....
A kam vede nevědomé rodičovství je zjevné všude, všude, všude!
Každopádně mnozí lidé posbírali obrovské množství zkušeností s tresty všeho druhu a bohužel a hlavně i s tresty za cokoliv, co se oprávněně objektivně vůbec trestuhodné nezdálo.
A protože jsme měli, minimálně nějakou dobu, rodiče rovny Bohu, pojali jsme, pomyslně vypadlí z Božské Jednoty, tragickou mínku, že Bůh trestá.
Ale, opakuji : Bůh N I K D Y NETRESTÁ ! NIKDY.
Bůh naopak umenšuje naší karmu tak, abychom sice prošli do uvědomění a k změně učební lekcí, kterou jsme si svou vlastní negativní karmou sami připravili, ale abychom to zvládli!
Jenom nešťastník nepřeje úspěch, nedopřává podpory a laskavě nemotivuje.
A Bůh tedy opravdu nešťastník není.
A tak - pojďme Mu naproti, k obrazu Svému a zbavme sami sebe všeho, co v nás ještě vytváří pocity viny, dluhu, nedostatečnosti a trestuhodnosti. Všeho, co nám nalhává, že jsme neschopní, chudinky a oběti. Všeho, co z nás dělá nešťastníky.
TAK automaticky poznáme, že Bůh NIKDY netrestá, a že VŠECHNO už má připravené řešení. Že je všechno jen o nás, o naší karmě. A že té ani náhodou nejsme bezmocně vydáni napospas. Že naopak máme k dispozici VŠECHNY POTŘEBNÉ nástroje na její dorovnání!
Je to pořád o tom samém - vnitřní transformace pod Božím vedením. A my si MUSÍME začít věřit. Ale ne egoisticky, Božsky!
namaste
